Je to všechno ale vůbec podstatné? O Fremra přece jde až „ve druhém kole“. Jde především o prezidenta Pavla a podstatu změny, kterou jeho volba do české společnosti vnesla. Pavlova komunistická minulost rozvědčíka většině nevadila. Byl oslavován, podporován a beze stínu kritiky vítán. Senátoři, kterým Fremrova minulost najednou vadí, nadšeně Pavlovo zvolení vítali. Nikde jsme tehdy neviděli falangy herců – tradičních hlasatelů, že „s komunisty se nemluví“ – demonstrovat pod sochou svatého Václava. Všechny ty Holubové Pavla podporovaly. A kde jsou teď, když bývalý komunista-rozvědčík navrhuje bývalého komunistu-soudce a z dalšího už má předsedu Ústavního soudu?

Co jste čekali, chce se mi říci. Když vám nevadila Pavlova minulost tehdy, proč by mělo vadit, koho vám přinesl do Senátu jako své nominanty? Nikoho jiného přece ani nabídnout nemohl. To je ona podstata změny, kterou jste tak devótně, nadšeně a nekriticky vítali.

Rakouský předseda vlády Nehammer oznámil, že Rakousko uzákoní právo na existenci hotovosti a toto právo vtělí i do Ústavy země. To končící – zdůrazňuji politický - předseda Ústavního soudu Rychetský v sobotním rozhovoru pro Právo označil snahy zakotvit manželství jako svazek muže a ženy i právo platit hotovostí do Ústavy ČR za „naprosto absurdní nesmysl“, protože „by to Ústavu diskreditovalo“. Zato uzákonění sňatků stejnopohlavních párů „by se nebránil“. Lze si představit krystaličtější demonstraci Rychetského politického aktivismu a angažovanosti, přestože on tak rád po léta mluví o své „nestrannosti“? Že Rychetský, tenhle „morální obr“, končí, je dobrá zpráva. A že je nahrazen soudcem s komunistickou minulostí? To Rychetskému jistě nevadí, nakonec sám byl komunistou. V roce 2011 v jakémsi rozhovoru prohlásil, že „zkoumat, zda byl soudce členem KSČ, má stejnou validitu, jako ptát se, zda jsem byl pokřtěný jako luterán nebo katolík“.