Nad předákem německých sociálních demokratů Martinem Schulzem se zavřela politická voda. Naštěstí! Na mimořádném sjezdu německé SPD byl loni v březnu zvolen jejím předsedou. Získal 99% podporu všech delegátů, neboť byl v této chvíli považován za spasitele přicházejícího zachránit německé socialisty. Tatáž členská základna jej „do roka a do dne“ prokoukla a ve vlastním zájmu se jej správně zbavila. Po „komunisticku“ nenápadně – zato snad definitivně – zmizel Schulz v propadlišti politických dějin.

Důvody, proč se tomu tak stalo, jaké bitvy uvnitř německých sociálních demokratů aktuálně probíhají, nás nemusí trápit. Ovšem to, že se tento agresivní, lidsky zlý a mstivý člověk nestane německým ministrem zahraničí, je pro Českou republiku a mnohé další členy EU, pozitivní a mimořádně dobrá zpráva.

Martin Schulz je nesnášenlivý eurofanatik. Zglajchšaltování Evropy Evropskou unií bere jako své poslání, ke kterému se cítí být vyvolen. Jako předseda Evropského parlamentu se snažil předstírat roli politika kompromisu, ale nedařilo se mu to, neboť neskrýval, že jinými názory a jejich nositeli opovrhuje. Z Evropského parlamentu jej konec konců dobře znám a vím, že z podstaty své osobnosti je člověkem nenávistným, který není s to skrýt odpor vůči každému, kdo „sny o jeho Evropě“ nesdílí.