Z celku jeho díla vynikají dvě knihy o jazyce českém. Předně obsáhlá, skoro osmisetstránková kniha Chrám i tvrz z roku 1946, a pak útlejší, ale rovněž velmi šťavnatá kniha Čeština poklepem a poslechem (1948). V Chrámu i tvrzi v krátkých kapitolách věcně a kriticky popisuje český jazyk. S vtipem, humorem a ironií popisuje a zkoumá, jak se uživatelé češtiny vyjadřují. V knize sledoval otázky z hláskosloví, tvarosloví, sémantiky a historické mluvnice, odborné terminologie aj. Touto knihou jsme před časem v tomto cyklu už listovali. Dnes se zastavíme několika ukázkami u té druhé, nazvané Čeština poklepem a poslechem. Jak při četbě seznáte, ona doktorská metafora v názvu knihy nestojí náhodou.

Eisner tu vysvětluje a vtipně komentuje původ a význam českých slov. Z obrovské slovní zásoby češtiny autor vybral jednotlivá slova podle vlastního názoru na důležitost i podle vkusu a sestavil je podle abecedy. Najdeme tu slova běžná (kabát, oblak), slova ojedinělá (cetka) i slova záhadná (fraucimor). Také jazykové novotvary, které autor - esejista, překladatel, novinář a básník rád vytvářel.