Postupné, nikoli skokové zvyšování daně u tabákových výrobků a relativně vyšší růst zátěže levnějších cigaret představuje racionální opatření, která vedou k vyššímu daňovému výnosu a snižování schodku státního rozpočtu.

Všechny státy stojí již mnoho let před problémem, jak snižovat závislost na kouření, ale zároveň nepodlomit příjmy svých rozpočtů. Připomeňme, že výnos spotřební daně z tabákových výrobků činí 40 mld. Kč a tato daň působí na ekonomiku mnohem méně škodlivě než třeba zdanění práce. V poslední době slýcháme, že by daně na cigarety měly být skokově zvýšeny, a to až na trojnásobek. Jednalo by se de facto o ekonomickou prohibici, která by nepochybně mnoho kuřáků dokázala odradit. Výsledkem by však nebyl pouze pokles spotřeby, ale zřejmě i masivní nárůst černého trhu. Jestliže je dnes prodejem pašovaných cigaret možno vydělat 54 Kč na krabičce, která stojí 70 Kč, tak pokud by stejná krabička stála např. 200 Kč, bylo by to už 184 Kč. To by velmi výrazně zvýšilo motivaci participovat na nelegálních obchodech, které by byly velkým lákadlem také pro organizovaný zločin. Lze to ilustrovat na příkladu Irska, které má nejvyšší daně na cigarety z celé Evropské unie. KPMG přitom odhaduje podíl spotřeby nelegálních cigaret v Irsku na 19 %, ve srovnání s 6 % v ČR, a to je ještě pašování do Irska ztíženo geografickými podmínkami. Proto raději přicházíme se zvyšováním postupným a únosným.

Právě projednávaná novela zákona o spotřebních daních zdražuje levné cigarety více než ty drahé. Důvodem je skutečnost, že zdražování cigaret nevede kuřáky dražších značek k tomu, aby přestávali kouřit, ale přecházejí k levnějším značkám. Když spotřebitelé nahradí dražší cigarety levnějšími, spotřeba cigaret zůstane stejná, pouze se sníží výnosy spotřební daně, čehož jsme v posledních letech svědky. Jinými slovy, opačný než navrhovaný krok by spotřebu nesnížil, a navíc by vedl i k nižšímu výnosu.

Nebráníme se diskusi o tom, jaká má být budoucnost zdanění cigaret v ČR, a to jak z hlediska ochrany zdraví, tak hlediska finančního, včetně souladu s pravidly EU. Ve všech zemích je běžné, že se této diskuse účastní i subjekty, kterých se zdanění dotýká, v tomto případě tabákové firmy. To se ostatně děje i u jiných druhů selektivního zdanění nebo regulace, aniž by se hovořilo o vládě té či oné lobby. Nebo se autoři článku domnívají, že by se např. regulace bankovního sektoru vůbec neměla projednávat se zástupci bank? To bychom se naopak dočkali komentářů o arogantní vládě, která nechce slyšet názory dotčených subjektů.

Jakub Haas
zástupce tiskového mluvčího MF