Proč intervence ano? ČNB si již před časem vyjasnila, že při úrokových sazbách na technické nule, chce měnovou politiku v případě potřeby (tj. pokud prognóza ukáže) dál uvolňovat oslabením české koruny. Vyloučila tak další alternativní zbraně jako záporné úrokové sazby nebo skupování vládních dluhopisů. Připomeňme, že již srpnová prognóza v zásadě ospravedlňovala start intervencí proti koruně. Kurz implikovaný prognózou po očištění o rozdíl mezi tržní a prognózovanou sazbou PRIBOR byl zjevně slabší než aktuální kurz (náš odhad je 26,20 EUR/CZK). Od poslední prognózy jinak nová makročísla překvapovala ČNB spíše lehce negativně (až na HDP za 2Q) a koruna byla před dnešním zasedáním v průměru o něco silnější než v srpnu. To vše dohromady může dráždit bankovní radu a to dokonce i některé její váhající členy.

Proč intervence ne? Jejich skutečný efekt do výkonu ekonomiky a na inflační cíl je přinejlepším nejistý. Noční můrou je scénář, ve kterém vyšší dovezená inflace (způsobená slabší korunou) srazí reálné mzdy domácností a opět oddálí oživení domácí spotřeby. Poslední intervence proti koruně dělala ČNB v roce 2002 a interní výzkum jejich efektivnost spíše zpochybňuje. Navíc spuštění devizových intervencí by bezesporu narušilo transparentnost cílování současného mechanismu cílování inflace. Proto řada centrálních bankéřů se spuštěním intervencí váhá, i když je již srpnová prognóza v zásadě ospravedlňovala. Nejinak tomu bude i dnes. Rozhodnutí bude velice těsné (50/50).

Pokud dojde ke spuštění intervencí, očekáváme, že se ČNB bude zřejmě inspirovat ve Švýcarsku, které stanovilo pevný strop pro posílení franku. ČNB by pravděpodobně vyhlásila pohyblivý cíl, vždy podmíněný novou prognózou. Pokud by se ekonomika zrychlovala, postupně by stropy pro kurz mohla upravovat (ve směru posílení CZK), až by nakonec intervenční režim zcela odbourala. O něco méně pravděpodobná nám přijde cesta izraelské centrální banky, která nestanovila cíle pro kurz, ale objemy pro nákupy devizových rezerv. Taková politika by podle nás ještě více narušila transparentnost inflačního cílení, byť by zde byla zřejmá inspirace v politice kvantitativního uvolňování aplikované Fedem či Bank of England.