Růst ekonomiky sice zpomalil na 2,1 %, pořád se ale jedná o solidní a nadprůměrná tempa růstu, která podle našeho názoru potvrzují, že ekonomika eurozóny již nepotřebuje nové měnověpolitické injekce. ECB ale na červnovém zasedání poměrně jasně načrtla cestu vpřed a nehledě na nová čísla zatím nikdo na trzích nevěří, že se v dohledné době sazby dostanou do kladných vod. I proto těžko na jinak povzbudivých číslech euro “uhraje nové pozitivní body”.

Inflaci v červenci táhly vzhůru zejména energie a pohonné hmoty (9,4 %). Zrychlily ale i složky jádrové inflace - inflace ve službách je na 1,4 % (i když jistou roli může stále hrát sezónnost). Přestože v červenci a srpnu pravděpodobně inflace v eurozóně dosáhla svého vrcholu, nebude nás čekat žádný rychlý “sešup” dolů. Do konce roku by neměla klesnout pod 1,7-1,8 % (viz graf).

HDP mezitím zpomalilo ve druhém kvartále o něco více, než jsme očekávali. Mezikvartální růst o 0,3 % je nejslabší hodnotou za poslední (skoro) 4 roky. Slabší číslo do značné míry odráží setrvale silné přírůstky v uplynulém roce (přirozené zvolnění) a současně na některých místech obavy z negativních dopadů obchodní přestřelky mezi EU a USA. I když ještě nemáme k dispozici strukturu HDP, počítáme s tím, že v důsledku geopolitického napětí utrpěly ve druhém kvartále především investice. Setrvalé vylepšování situace na trhu práce v kombinaci se zvolněním řady rizik (obchodní války, italská krize) by mohlo ekonomice eurozóny v druhém pololetí pomoci. I proto zatím stále držíme relativně optimistický odhad růstu pro celý rok na 2,2 %.