Právě ke konci intervencí viditelně narostl počet podniků, které se zbavují devizového rizika čerpáním eurových úvěrů. Eurové sazby jsou zpravidla výrazně nižší než korunové a současně se tím podnik zbaví nutnosti zajišťovat část zahraničních eurových tržeb na trhu. Objem úvěrů v cizích měnách i proto narostl na 340 miliard korun a dále stoupá. To je necelých 8,5 % ročního objemu vývozů, zatímco na začátku roku 2013 (před spuštěním intervencí) to bylo pouze 5 % vývozů (viz graf níže).
Exportéři si sice skrze zahraniční úvěry nikdy nedozajistí všechny očekávané zahraniční tržby - někdo úvěr nepotřebuje a všichni musí ze zahraničních tržeb zaplatit také v korunách zaměstnancům mzdy a státu daně. Také ne všechny eurové úvěry jdou přímo za exportéry - velká část z nich jde v posledních letech například do sektoru nemovitostí. Pokud ale investoři platí za realitní projekty (kanceláře, sklady) z eurových úvěrů, aby následně vybírali nájemné také v eurech, je to jen další důkaz postupné euroizace české ekonomiky. Takové, která ve finále nenutí exportéry s eurovými tržbami tolik chodit na trh a měnit je do korun. To samozřejmě není pro českou měnu nijak povzbudivá zpráva…
Jan Bureš
Hlavní ekonom
![](/Content/Img/content-lock.png)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV