A právě geopolitická rizika a nejistoty a jejich správné ocenění zůstanou ústřední otázkou obchodování během prvních zářijových týdnů. Srpen přinesl sice ztráty akciových trhů doprovázené masivními zisky bezpečných dluhopisů. I tak ale zatím ztráty akcií nejsou nijak výrazné - akciový index S&P 500 ztratil v srpnu pouze 1,6 % a prakticky všechny indexy na vyspělých trzích jsou od začátku roku stále v plusu. Trhy přes léto totiž dál hodně důvěřovaly “medicíně” centrálních bank, které na nárůst globálního napětí reagují. Otázkou je, zda v případě černých scénářů “brexitu bez dohody” a plného rozjezdu globální obchodní války centrální banky ještě něco zmůžou.

Pokud by v nadcházejících týdnech měla pravděpodobnost “tvrdého brexitu” narůstat, mohou být zvlášť evropské trhy pod novou vlnou výprodejů. Tento týden se v úterý schází po prázdninách britská dolní sněmovna a bude se co nejrychleji snažit prosadit zákon, který by zavazoval Borise Johnsona k dalšímu oddálení brexitu. Pokud značně různorodá skupina poslanců odmítajících brexit nedokáže táhnout za jeden provaz, nemusí mít šanci do vynucené parlamentní přestávky zákon prosadit. A bez toho by Británie jaksi automaticky na konci října opustila Evropskou unii bez dohody. V takovém scénáři by byly výprodeje rizikových aktiv o poznání výraznější.

A globální rizika se samozřejmě neomezují na brexit. Tento týden vstupuje v účinnost nová vlna cel v čínsko-americkém sporu (a obě strany k sobě mají stále dále), Argentina vyhlásila bankrot, Itálie stále koketuje s předčasnými volbami a ve východním Německu o víkendu viditelně posílila anti-evropská AFD. V tomto prostředí není divu, že česká koruna oťukává hranici 26,00 EUR/CZK.