Je to tím, že v takových chvílích již investoři automaticky nenaskakují do spekulativních obchodů financovaných ze super-nízko úročeného dolaru. Důvody jsou dva. Fed pomalu opouští záměr na-potřetí naplno otevřít měnové kohouty (spustit QE3). Současně s tím ECB na začátku roku 2012 velice svižně nafoukla svojí bilanci mimořádnými repo-operacemi (LTRO).

Skrze ty od konce minulého roku do evropského finančního systému nateklo přes 1 bilión eur, a bilance ECB je tak v tuto chvíli zhruba o čtvrtinu vyšší než bilance Fedu (přes 3 bilióny eur). Vysoký je také poměr bilance ECB k HDP. Zatímco aktiva ECB tvoří skoro třetinu HDP celé eurozóny (to je z velkých světových bank nejvíce), u amerického Fedu to je “pouze” 19 %. Z pohledu bilancí centrálních bank tak vypadá euro skutečně daleko zranitelněji než americký dolar, a to především ve chvílích globálního optimismu, kdy se investoři zbavují nejníže úročených měn a snaží se něco dělat s rezervami uloženými u centrálních bank. Šéf ECB Mario Draghi se na poslední tiskové konferenci snažil obavy mírnit s poukazem na to, že ECB má ve svých aktivech daleko více rezerv hotovosti a zlata, které nejsou určeny pro měnovou politiku. Po jejich odečtení jsou zbývající aktiva ECB nižší než u Fedu nebo Bank of England.

Měnová expanze kvůli neochotě bank peníze točit a poskytovat nové úvěry zatím také v eurozóně (na rozdíl od USA) není vidět v celkových přírůstcích peněz (M2). ECB ale na rozdíl od Fedu a Bank of England drží aktiva daleko pochybnější kvality, která nemusí být vůbec jednoduché z bilance dostat. Zatímco Fed může ze své bilance prakticky kdykoliv na trhu začít prodávat americké vládní dluhopisy (s cenou by samozřejmě zahýbal), trh pro italské, španělské a řadu dalších dluhopisů v bilanci ECB existuje pouze proto, že na něm ECB nakupovala.

Rizikovost bilance ECB je z tohoto pohledu větší a jakékoliv strategie ústupu ze superuvolněné měnové politiky budou v Evropě (ostatně jako všechno) složitější. Pro silnější dolar tak existují vcelku pádné argumenty.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny