Podobně je tomu i se strategií změny režimů a elit. Všeobecně platí, že je nutné najít slabá místa systému, přes své agenty vlivu vyprovokovat řadu všeobecně zhoršujících aktivit, po té ihned každou aktivitu propagandisticky zpracovat a rozšířit tak, až se stane všeobecně politicky známou a důležitou.

Poté co si veřejnost uvědomila, že existuje politický problém, začne požadovat jeho řešení. Protože je demokracie v odcházení, její nástupci definují nesplnitelné požadavky, argumentují morálkou před právem a aplikují revoluční metody vně platných zákonů. Požadavek na změnu dostává svoji legitimitu formou sociální objednávky. Kdo na ní reaguje, není již narušitelem práva, zrádcem, ale kandidátem na hrdinu, osvoboditele od tyranie a nespravedlnosti starého režimu. Zradu cara v roce 1917 národem, jeho spolupracovníky a dokonce příbuznými, a podobné z historie včetně EU, politici nejenom v RF, ČR ale i jinde dávno zapomněli. Diskuze o paní Carole, jako kandidátce na Nobelovu cenu za mír, započatá ještě před ukončením vyšetřování v Itálii, dokumentuje již nekontrolovatelnou míru korupce i u navrhovatelů. Nebudu se divit, bude-li diskuze obohacena o málo vědoucí loutku, další kandidátku na Nobelovu cenu, žačku Grétu. Ta odstartuje za několik dnů na dvoutýdenní cestu do USA na 18 m dlouhé jachtě Malizia II se solárními panely, podvodní turbínou pro výrobu elektřiny bez CO2 v doprovodu otce Svante, jednoho filmaře a dvou kapitánů: Borise Herrmanna z Hamburgu a Pierre Casiraghi, syna Princezny Caroline von Monaco.

Uvedené je částí komplementární kategorie k fake – news : fake – think. V letním dusnu se nebudu podrobně rozepisovat o obsahu tohoto fenoménu. Nabízím k zamyšlení a samostudiu příklad fake - think , který existuje v pokeru. Proto existuje i v myšlení. To však neznamená, že se jedná o nesprávné, nebo špatné myšlení. K zábavnému, zajímavému a cennému samostudiu doporučuji seznámit se alespoň s pěti symptomy fake – think: 1) Zástupnost problému. 2) Zneužití analogu. 3) Seskupení témat. 4) Kopulace pojmů. 5) Rozptyování (procesů a argumentů). Všechny symptomy prezentuje a dokazuje plejáda slouhů nadnárodních elit a českých politiků - premiérem Babiš počínaje, ministry Hamáčkem a Petříčkem uprostřed, primátorem Hřibem, který formálně není jejich podřízeným, konče.

Primátor Hřib ani jako lékař, zcela určitě nevyléčí bolesti a nemoci Prahy a některých občanů. Nepomůže ani jednomu z rostoucího množství zfetovaných na ulicích Prahy, nebo apatických bez střechy nad hlavou. Neposílí ani imunitu jemu svěřeného města ani smlouvy mezi Prahou a Pekingem. Doba odcházení přišla, naděje na něco nového a užitečného se přiučit v ČLR, pro primátora zmizela. Nemohu vyloučit, že doba odcházení přinutí pana primátora k návratu do vyučené, ale nepraktikované profese. Podobně tomu bude u mnohých pirátů, již dnes kandidátů na neúspěch v rozbouřeném moři Evropy.