Když totiž člověk čte, kterak probíhala vyjednávání o výši daně, kterou věřitelé v eurozóně a MMF chtěli uvalit na vklady v kyperských bankách, nemůže si nevybavit články a filmy, které se snažily zachytit atmosféru, jež panovala na americkém ministerstvu financí a uvnitř Fedu těsně předtím, než padla banka Lehman Brothers. Kapitulační dohoda ohledně uvalení daně na vklady na Kypru, kterou musela kyperská vláda v čele s prezidentem v Bruselu podepsat, přitom dobře ilustruje míru suverenity jíž disponuje členský stát eurozóny v momentě, kdy čelí bankovní krizi. Co se tedy v Bruselu v sobotu nad ránem upeklo a proč střadatelé na Kypru stojí fronty před bankomaty?
Eurozóna spolu s MMF poměrně dlouho řešily, kterak pomoci kyperskému bankovnímu systému, jenž byl těžce zasažen restrukturalizací řeckého vládního dluhu. Zachránit bankovní sektor malé středomořské ekonomiky, jejíž HDP čítá jen 18 mld. euro, resp. jen promile celkové HDP eurozóny, by samozřejmě nebyl pro ECB, MMF či Německo problém, nebýt toho, že Kypr je daňovým rájem, kde parkuje své úspory řada firem z východu - především pak z Ruska.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz