Neboli, Fed sice ve svém komentáři uznal, že ekonomika i inflace roste pomaleji, avšak hodnocení současné makroekonomické situace zůstalo poměrně optimistické, přičemž, jak již bylo řečeno výše, velmi nízký růst HDP v prvním čtvrtletí (0,7 %) byl interpretován jako dočasná záležitost.

Po včerejším zasedání Fedu tak zůstává možnost, že by americká centrální banka v polovině června zvýšila sazby o další 25 bazických bodů, ve hře, dokonce se může jevit o něco pravděpodobnější. O tom, jestli však Fed dokáže udržet relativně rychlé tempo zvyšování úroků - co kvartál to 25 bazických bodů plus - však rozhodnout příchozí data, kterých bude během následujících dvou měsíců ještě poměrně hodně. Minimálně to budou ještě dvoje statistiky z trhu práce (jedny dostaneme tento pátek) a dvoje inflační data. A právě údaje o inflaci by mohly Fed od červnového zvýšení úroků odradit. Ať již celková, tak především jádrová inflace v tomto kvartále velmi pravděpodobně dále zpomalí, což Fed sice může chápat jako přechodnou záležitost, ovšem je otázkou, jak utlumený růst bude chápán v kontextu dalších konjunkturálních dat.

S červnem, jakožto další možný termín pro zvýšení úroků v USA, je tedy třeba počítat, byť ani zdaleka nejde o jednoznačný scénář. Je třeba vyčkat nejen na další data, ale i na chování trhů a hlavně na chování ECB po francouzských volbách. Pokud po nich v eurozóně zavládne euforie, že se vše vrací k normálu, Fed snadno může nabýt dojmu, že je třeba pokračovat v normalizaci měnové politiky (čti zvyšování úroků) bez ohledu na “přechodně” slabší data, resp. nižší inflaci.

Jan Čermák
finanční analytik