Oficiálně vypověděl obchodní smlouvu TPP a pozval si na kobereček šéfy velkých amerických nadnárodních firem. V Bílém domě pak generálním ředitelům vysvětlil, že pokud budou vyvážet pracovní místa z USA, aby v zahraničí s pomocí svého know-how smontovali zboží, které zpátky dovezou do USA, a pak je prodali svým propuštěným spoluobčanům, tak jejich firmy čeká nemalá dovozní daň. Na oplátku bylo kapitánům amerického průmyslu přislíbeno, že je nový prezident zbaví zbytečné regulace (dokonce padlo i konkrétní číslo - 75 %) a budou plošně sníženy daně.

Těžko říct, zdali mikro-management v podání nového amerického prezidenta bude mít úspěch v podobě vyššího amerického růstu či tvorby (zachování) pracovních míst v USA, avšak z prvních kroků D. Trumpa plyne, že překvapivě bude chtít dostát minimálně některým předvolebním slibům. Trochu to připomíná situaci po hlasování o brexitu loni v červnu, kdy řada “expertů” i trhy (viz libra), jež se totálně mýlili v odhadu výsledku hlasování, hrubě podcenili i ochotu britských politiků dostát svým voličským slibům vyvést Velkou Británii z EU.

Když už jsme se pak dotkli brexitu, tak stojí za to dnes připomenout, že libra musí být dnes opět ve střehu, neboť ve hře je další důležité rozhodnutí na tomto poli. Britský ústavní soud dnes totiž bude rozhodovat o tom, zdali britská vláda může aktivovat článek 50. o vystoupení z EU a to bez souhlasu parlamentu. Očekává se, že premiérka Mayová a celá britská vláda tento spor dnes u soudu prohraje, což může být další právní komplikace na cestě k hladkému (někdo by mohl říci “soft”) brexitu.

Vrátíme-li se však na začátek k Donaldu Trumpovi a jeho obchodní politice, tak konec konců právní spory mohou být podobnou brzdou v případě rychlé likvidace obchodních dohod, jako je třeba. Zavést dovozní daň v USA může být nakonec podobný legislativní oříšek, jako vystoupit hladce z EU.

Jan Čermák