Obecně lze říci, že zájem o registrované partnerství byl největší v prvním roce jeho existence - 235 párů (177 mužských a 58 ženských). Důvod lze připisovat pravděpodobně tomu, že na ten institut čekaly některé páry mnoho a let, a tudíž pro mě znamenal jakési pomyslné zadostiučinění, ale zejména možnost úředně stvrdit svůj dlouhodobý fakticky existující svazek. 

V dalším roce došlo k prudkému poklesu zájmu o registrované partnerství a v dalších letech buď docházelo ke strmému nárůstu, nebo přírůstku. Teprve až v loňském roce 2016 se počet nově uzavřených partnerství vyšplhal na rekordních 188 (110 mužských a 78 ženských) paradoxně v roce, kdy registrované partnerství slavilo desetileté výročí.

Celkově je znát větší zájem o institut registrovaného partnerství u mužských, než u ženských párů. Příčinu tohoto jevu nelze objektivně informovat. Někteří mluví o větší uzavřenosti lesbické komunity, případně o větší touze gayů veřejně demonstrovat svůj vztah. Každopádně ze zahraničních statistik registrovaného partnerství a stejnopohlavního manželství vyplývá, že v některých zemích zase naopak uzavírá stejnopohlavní manželství, registrované partnerství a jiné obdobné instituty úpravy stejnopohlavních svazků víc ženských, než mužských párů. Příkladem je například Velká Británie.

Autor je prezident Charlie, z. s., člen PROUD, z. s. a gay aktivista.