Ve středu několik řízených střel zasáhlo dvě izraelská vojenská vozidla pohybující se v blízkosti hranic. Dva vojáci zemřeli a několik dalších bylo zraněno, během následné přestřelky zemřel také jeden španělský voják jednotek UNIFIL rozmístěných u izraelsko-libanonských hranic.

Den před tím z libanonského území Hizballáh vystřelil salvu střel, které také dopadly na izraelské území. V severním Izraeli lidé zůstali dočasně v krytech a do určitých oblastí nesměli, podobná opatření byla vyhlášena z obav před izraelskou odpovědí také na jihu Libanonu. 

Na počátku posledního vývoje byl izraelský útok na konvoj na syrském území, který směřoval k izraelským hranicím. Izraelská armáda ho považovala za blížící se jednotky Hizballáhu, které chtějí provést přeshraniční přepad a konvoj rozstřílela. Totiž přinejmenším se předpokládá, že to byli Izraelci.

Jak se ukázalo, zřejmě se nejednalo o výpravu, která hodlala bezprostředně zaútočit, ale o jakousi obhlídku hranic. Potíž byla, že kromě šesti operativců Hizballáhu, kteří se pohybovali po syrském území, zabili Izraelci také Džiháda Mugníju, syna někdejšího předního představitele Hizballáhu, a především i íránského generála Mohameda Alí Alahdádího, který se také přijel na toto citlivé místo podívat.

Přítomnost představitele Íránu na izraelských hranicích sice není rozhodně něco, co by signalizovalo mírumilovné snahy Teheránu vůči Izraeli, ale jak se zdálo, Izraelci sami byli nepříjemně zaskočeni tím, jak vysokého íránského důstojníka usmrtili. Dali proto nepřímým způsobem najevo, že smrt generála Alahdádího byla nezáměrná.

Ztrátou svých vlastních bojovníků a smrtí íránského hosta ovšem byl do zvláštní pozice postaven Hizballáh. Toto libanonské hnutí, které drží v kleštích zbytek Libanonu a silně se vojensky angažuje na straně syrské vlády v tamní občanské válce, považovalo za nevyhnutelné, aby na izraelský útok z 18. ledna odpovědělo.

Úterní ostřelování severního Izraele a středeční zásah dvou izraelských vojenských vozidel byl nepochybně pokus ukázat, že Hizballáh své účty srovnává. Podle některých názorů si Hizballáh vybral relativně omezený cíl, aby ukázal, že nemá zájem na případném dalším kole odvet.

Dokonce prý přes libanonskou vládu a jednotky UNIFIL takový vzkaz poslal i do samotného Izraele. Je také zřejmé, že Hizballáh, který je už teď silně vojensky angažovaný v Sýrii, nechce otevřít další frontu s Izraelem. Přesto si Hizballáh vysloužil v Libanonu spíše skrytou kritiku za to, že kvůli své prestiži zatahuje do případného konfliktu celou zemi. 

Je ovšem otázka, jestli tuto situaci může pro změnu nechat být Izrael. Útok na jeho vojáky se odehrál přes hranici, na území, které má pod kontrolou Izrael. 

Žádná demokratická vláda nemůže předstírat, že nevidí, jak kdosi zabíjí jeho občany. Přitom pro Izrael nepřichází tato situace zrovna vhod.

V Libanonu sice naznačují, že situaci rozdmýchává izraelský premiér, aby posílil své šance v březnových volbách, ale Netanjahu si je nepochybně vědom, že válka by jeho pozice spíše zhoršila. 

Minulé války navíc pro Izrael nedopadly moc dobře, vojensky byly nerozhodné a mezinárodně Izrael poškodily.

Uvažuje se také o tom, jestli ve skutečnosti Hizballáh, případně syrská vláda nebo Írán ve skutečnosti nemají dlouhodobý cíl vtáhnout Izrael do bojů v oblasti jihozápadní Sýrie. V této oblasti se pohybují také sunnitští extremisté z An Nusry a Islámského státu.

Pro Hizballáh by bylo výhodné, pokud by se mu podařilo protrhnout hranici s Izraelem a situaci zde dále zkomplikovat – Jeruzalému se totiž zatím dařilo zůstávat stranou syrské občanské války a zasahoval nanejvýš tehdy, pokud mu hrozilo bezprostřední nebezpečí.

Pro Izraelce je zajímavý fakt, že útok střelami kornet se odehrál na vzdálenost několika kilometrů, což ukazuje, že Hizballáh získal během dvou let syrských bojů velkou zdatnost.

Varovná je také skutečnost, že libanonské hnutí mělo tak dobré informace o pohybu izraelských vozidel, která navíc nebyla označena jako vojenská.

Hizballáh, libanonská armáda ani Izrael však na dalším kole odvet zájem pravděpodobně nemají. V případě některých válek v nedávné minulosti ovšem platilo to samé, ale z malých přestřelek se vyvinuly mnohatýdenní krvavé konflikty. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty . Publikováno se souhlasem vydavatele.