Chentkaus III., manželka faraona Raneferefa, žila před 4500 lety – tedy době, kdy začaly vyrůstat první pyramidy. O její existenci zatím nebylo nic známo, ale zdá se, že byla manželkou krále i matkou jeho nástupce.

Její význam dokládá i rozsáhlost hrobky, která leží jen pár desítek kilometrů od Káhiry. I když byla hrobka opakovaně vykradena, na místě zůstaly nápisy se jmény, hrnce, nábytek, nástroje i samotné kosterní pozůstatky.

Není to zdaleka jediný úspěch české archeologie. V roce 2000 se českým vědcům podařilo objevit čtyři a půl tisíce let starou zachovalou hrobku soudce a vysokého úředníka z města Nechen a předloni zas odkryli unikátní hrobku jednoho z královských lékařů, který žil také v době vlády faraonů páté dynastie, jako nyní nově odhalená princezna Chentkaus.

Česká egyptoložka Renata Landgráfová zas rozluštila návod na to, jak se ve starém Egyptě mumifikovalo, takže dnes si teoreticky můžeme udělat vlastní mumii podle staroegyptského receptu.

České archeologické úspěchy v Egyptě nejsou náhodné, ale jsou výsledkem dlouhodobého úsilí mnoha týmů, které zde působí už mnoho desítek let.

Historie české egyptologie je vlastně více než stoletá. Skutečnost, že se čeští archeologové z velké části specializovali právě na oblast kolem Nilu a ne třeba Jordánu, je daná zčásti nahodilými historickými okolnostmi.

Například tradicí středoevropské „německojazyčné“ archeologie, relativní dostupností tohoto regionu nebo politickými vztahy mezi novodobým Egyptem a Československem. Jméno české egyptologie je však dnes tak dobré, že přístup k nalezištím má zajištěna i další generace.
Navíc starý Egypt je jedna z vůbec nejdůležitějších starých civilizací. Odhalování záhad země na Nilu tedy není zanedbatelnou kratochvílí několika vědců, ale zkoumáním základů naší vlastní kultury.

O tom, jak je starý Egypt a jeho vnímání relevantní i v současné politice, svědčí například i rozruch kolem nového filmu Exodus, který v hollywoodském stylu vypráví biblický příběh o vysvobození otroků z Egypta. Káhirské úřady však dílo vyhodnotily jako historicky nepřesné a zakázaly ho. Paradoxní je, že film není v souladu ani s biblickým popisem událostí.

Význam Egypta jako sídla staré civilizace nijak nezastírá ani Bible sama. Do Egypta se odchází, z Egypta se prchá, s Egyptem se v Bibli bojuje i obchoduje. V evropském vidění je však Egypt hlavně oblastí, kde se stavěly pyramidy, a psalo legračním obrázkovým písmem.

Zkrátka tato kultura není vnímána jako naše vlastní, nebo alespoň spřízněná. Přitom už ve zmíněné Bibli najdeme stopy egyptského vlivu, případně i polemiku s egyptskými představami o světě a náboženství.

V mnoha ohledech biblické myšlení na egyptské náboženské a morální představy reagovalo a rozvíjelo je, i když se v případě Nového zákona jednalo o období pozdější, zejména v posledních staletích před přelomem letopočtu, tedy dávno poté, co byly postaveny největší pyramidy a starý Egypt už patřil minulosti.

Egyptské myšlení je však uloženo v tom našem ještě hlouběji. Důležitá egyptská číslovka deset se objevuje třeba i v popisu Exodu, kde se odehraje deset ran, a Izraelité obdrží deset přikázání. Byl to právě Egypt, odkud Evropa pravděpodobně převzala desítkovou soustavu, pro matematiku vhodnější než římská dvanáctková soustava.

Egypt stál také u kolébky starého Řecka, které za naši otcovskou kulturu už považujeme. Teprve v novější době se ví více o tom, kolik z námětů, myšlenek a postupů starořeckého myšlení vzniklo původně o pár set kilometrů na jih, v Egyptě.

Také v Řecku převzali desítkovou soustavu a základy egyptské medicíny. První řečtí filosofové se rovněž inspirovali u sousedů za mořem, nebo tam podle některých názorů přímo studovali. Dějiny jsou ovšem komplikované a v pozdější době se Egypt naopak helenizoval a mluvilo se v něm převážně řecky.

I stará egyptská kultura totiž po několika krizích nakonec podlehla času a odešla do dějin. Asi není náhoda, že jeden z předních českých egyptologů Miroslav Bárta je zároveň autorem hned několika pojednání o růstu, krizích a kolapsu civilizací. Je totiž zajímavé se podívat, jak končily jiné kultury a státy, dřív než zkolabují ty naše.

Co se asi jednou nějací archeologové za pár tisíc dozvědí, až budou objevovat naše hroby? 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.