Igor Lukeš souhlasil, že jeden z faktorů případné Trumpovy výhry by mohl být, že se k němu ve větším počtu než předtím přiklonili hispánští voliči. Vyjadřoval se také k tomu, že Hispánci tíhnou k silné rodině, což republikáni také. „Nejsem úplně schopen pochopit logiku té věci,“ řekl Lukeš a dodal, že Trump je potřetí ženatý. Podle něho to spíš bude tím, že Hispánci jsou povětšinou katolíci, a to konzervativní katolíci, tj. odmítají potraty apod. Také podotkl, že Hispánci se velmi liší, např. Kubánci jsou solidně republikánští.

Řezníček s Lukešem také řešil, zda stále platí teorie, že hispánští migranti posunou některé státy k demokratům, například Texas. Lukeš odvětil, že to se neví, ale konstatoval, že je rozdíl mezi velkými městy, kam se migranti stěhují, a venkovem. Do měst také míří mladí lidé, Lukeš tvrdil, že do Texasu se stěhují např. lidé z Kalifornie za levnějším bydlením. „Domníval jsem se, že se tenhle trend odrazí ve volbách, ale jak se zdá, tak zatím ten skutečný Texas dominuje těm novým Texasanům,“ řekl.

Podle Lukeše je ve volbách fakotrem strach z budoucnosti. „Myslím si, že hlavním motivem Trumpových voličů je to, že se obávají, že se v budoucnu budou ještě méně orientovat, než se ve světě, ve kterém žijeme právě teď, orientují. Bude to stále těžší, procházíme změnami právě díky technologickým skokům. Takže polovina našich občanů se bojí budoucnosti, věří populistům, lidem jako je Trump, ale i populistům nalevo, jako je například Bernie Sanders,“ prohlásil.

„Spíš mám takovou děsnou obavu, že se vracíme do 30. let minulého století. Část voličů bude hledat přístřešek před nejistotou v extrému nalevo a část v extrému napravo. A střed se nám před očima propadá, vyprazdňuje. A nechci malovat čerta na zeď, ale zatím to nevypadá dobře,“ dokončil.

Řezníček se ptal, čím to je, když nezaměstnanost v USA se jakž takž drží, inflace prý také, a za růst HDP jako v USA bychom v Evropě byli vděční. Lukeš odvětil, že je to proto, že žijeme v postfaktické době. „Ta fakta, která jste zmínil, jsou naprosto správná. Máte naprostou pravdu. Ale bohužel fakta lidi nezajímají. Dneska lidi spíš zajímá pocit nebo nějaký záhadný instinkt, naslouchají těm svůdným hlasům z levice nebo z pravice, které jim neustále sugerujícím způsobem kladou tu otázku všech voleb: Máte se teď lépe, než jste se měli před čtyřmi lety?“ tvrdil profesor.

A pokračoval, že každý druhý a třetí člověk řekne, že chce víc. „Já mám sice neustále všeho víc, ale já chci ještě víc. V postfaktickém světě jsou fakta nepříjemná, fakta nám jakoby stojí v cestě. My chceme tu cestu úplně vyčistit od těhle nepříjemných fakt, která jste zmínil, a chceme naslouchat nějakým těm jednoduchým sloganům, které nám pumpují zprava nebo zleva. A ve středu zůstává jen pár lidí, kteří nechápou, proč je jich tam stále méně.“

Lukeš také tvrdil, že Trump dělá stále zoufalejší věci, u nichž ho prý jeho tým na kolenou prosil, aby je nedělal. „Uráží ženy, uráží Hispánce, uráží voliče z Portorika, kdo viděl to příšerné shromáždění v Madison Square Garden, nemohl si nevzpomenout na schůze v Německu ve třicátých letech, ale přesto z nějakého důvodu tyhle věci mají pozitivní dopad na americké voliče. Člověku z toho jde mráz po zádech,“ prohlašoval.

Lidé prý volí proti vlastním zájmům. „Je to vlastně popření toho, čemu jsme věřili dlouhá století, že jednou ze sil demokracie je to, že když vytvoříte svobodné prostředí pro všechny voliče, kteří potom mají právo hledat svůj sebezájem ve svobodném prostředí, tak potom stát nebo ta celá komunita na tom bude také nejlépe. Ale zdá se, že mnozí naši voliči volí proti vlastním zájmům,“ řekl a jako příklad dal, že chudí volí Trumpa, ačkoliv ten snížil daně nejbohatším.