Kromě prohlášení ministra obrany Michaela Fallona, že nyní - po obsazení města Debalceve separatisty ve dnech po vyhlášení příměří v Minsku - situace naznačuje, že „ruská hrozba pobaltským zemím je velmi reálná a představuje skutečné nebezpečí“, se totiž také ozvali další britští představitelé.

Britská média přinesla prohlášení ministra zahraničí Philipa Hammonda z jednání v Madridu, že prezident Putin řídí stále agresivnější chování Ruska, které testuje i obranné systémy NATO a dodal: „Jsme na to připraveni a budeme i nadále rezolutní a jednotní tváří v tvář jakékoliv provokaci“.

Hammond – který už předtím nazval odhalením skutečných záměrů Ruska výzvu prezidenta Putina, aby se ukrajinské síly v Debalcevu vzdaly - tak reagoval na čtvrteční - už několikátý - provokativní přelet dvojice ruských dálkových bombardérů Tu-95, takto nosičů nukleárních zbraní, kolem poloostrova hrabství Cornwall. 

K přeletu ruských bombardérů se vyjádřil i premiér David Cameron, který řekl, že Rusové chtěli zjevně cosi naznačit a v podstatě zopakoval oficiální prohlášení ministerstva obrany, že k ruským letounům vzlétly – stejně jako před třemi týdny poblíž města Bournemouth - britské stíhačky Typhoon ze základny Conningsby a vyprovodily je dál od pobřeží.

To podle něj svědčí o dobré připravenosti Británie. Problémem ovšem je, že letouny startovaly z jedné ze dvou základen vzdušné obrany, poté, co další dvě byly nedávno zrušeny a z jedné z nich by to bylo mnohem blíž, čeho si Rusové – podle bývalého velitele letectva, maršála sira Michaela Greydona - museli všimnout.

Greydon ostře prohlásil, že Británie je po zrušení oné dvojice základen a radarových stanic „vydána na pospas“ ruskému letectvu. Experti k tomu dodávají, že kritikové nepřipravenosti NATO na vzrůst ruské agresivity mají pravdu v tom, že členské země aliance si po pádu komunismu začaly vybírat tzv. „mírovou dividendu“ a rapidně snižovaly výdaje na obranu, zatímco Rusko dál zbrojilo a jeho vojenský rozpočet vzrostl o 33 procent.

To také zdůraznil i právě vydaný kritický dokument obranného výboru sněmovny lordů, který tvrdí, že Británie „není dost aktivní a viditelná“ ohledně Ukrajiny a že spolu s Evropskou unií „náměsíčně“ neviděla, jak se krize rozvíjí a jak už před ní reagovala Moskva.

Výbor tvrdí, že ve vládních kruzích bylo rozšířené přesvědčení, že ve vztazích s Moskvou je třeba optimisticky předpokládat, že Rusko je na cestě k tomu, aby se stalo demokratickou zemí. Tomu také odpovídalo propuštění řady expertů ze služeb ministerstev obrany a zahraničí.

Podobně ostře se vyslovil v páteční odpoledne i britský generál Adrian Bradshaw, který se obává, že se konflikt rozroste v ohrožení celé Evropy, zatímco francouzský prezident Hollande a německá kancléřka Merkelová vyzvali po jednání k plnění všech bodů minské dohody – i když většina z nich je velmi nejednoznačná.

Nyní je otázkou, jak rychle se Evropská unie a aliance opět vzchopí. Nadějné je i nejnovější prohlášení z Evropské rady, jejíž předseda, polský expremiér Tusk a premiér Cameron o Ukrajině jednali, jsou znepokojeni obsazením Debalceva a jsou rozhodnuti přispět k rozhodnější reakci unie. Ano, appeasementu už snad bylo dost. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.