Blíží se komunální volby a měli bychom se zamyslet, co přineslo končící volební období, kde se sliby naplnily, kde ne. V Praze je to problematické, protože snad kromě několika městských částí, nějaký vizionářský, rozvojový program stávající vládnoucí pražské koalice si asi těžko někdo z nás vybaví. Důvodem je, že nic tak zásadního nebylo a výsledky ve srovnání nejen s metropolemi u sousedů, ale i s jinými městy u nás zaznamenatelné, fakticky nejsou. Za toto volební období je pro dnešní politiku radnice spíše charakteristická stagnace, neschopnost rozhodování, nebo konflikty v koalici. To, že primátorka na konci volebního období došla k poznání, že řízení města je opravdu složitá a pracná úloha a že už nebude kandidovat, je pro nás občany poněkud pozdě. Úloha radnice je spravovat město ku prospěchu jeho obyvatel a ne sloužit jako školící pracoviště pro vrcholné politiky. Jistě to neznamená, že volení zastupitelé se ve svých funkcí neučí a nesetkávají se z novými výzvami. Ale jako v každém řemesle ten základ už musíte mít.

Co nás asi čeká, lze vyvodit například z poslední senátní kampaně, která byla plna hesel o vytlačení kamionů z Prahy. Na mnoha billboardech to sliboval i dnešní premiér. Krom toho, že je to samotné hospodářsky problematické a systém terminálů je součástí každého velkého města, to podstatné je nenaplněný prázdný slib. Nestalo se vůbec nic. Již dnes se objevují volební hesla pro podzimní volby a trend prázdných slibů bude opět s námi. Bohužel těm slibům nakonec mnozí uvěří a po volební selance možná budou opět vycházet do ulic jako se děje dnes při procitnutí z výsledku tvorby naší vlády. Pobavil mne billboard, kde se voličům slibuje profesionální vedení města. Nic nevadí, že hlavní protagonista nikdy v komunální politice nebyl a opět se to zřejmě hodlá v nějakém rychlokurzu v rámci vysoké radniční funkce naučit. Ostatně jeho billboardová kolegyně na tom není o moc lépe. Nebudu psát o koho jde, to určitě poznáte i bez toho.

Je mi smutno, když srovnávám rozvoj města Vídně, kde jsme měl čest působit jako velvyslanec. Například rychlost vybudování nového městského centra dopravy a služeb, tj. nového hlavního nádraží je v Praze za radnice poslední doby absolutně nepředstavitelná. Zajeďte tam vlakem, doporučuji. Vůbec celý systém příměstské a městské dopravy, obnova, ale i budování nových silnic běží u sousedů tempem, které je pro nás v říši snů. U nás tak něco málo opravíme, určitě vyměníme svodidla, což by opravdu nemuselo být prioritní. Jiné oblíbené dopravní malostavby jako je budování různých omezení, to dopravu neřeší, ale spíše komplikuje.  Úděsná situace je kolem tunelového komplexu, kde se s nekoncepčností, ve správě města potkáváme denně. Možná se vám to bude zdát jako maličkost, ale jdete-li na kávu ve středu Vídně, nebrodíte se nedopalky cigaret kolem zastávek, město se zametá dvakrát někde třikrát denně. Až komická situace je kolem různých lávek přes řeky, říčky a potoky. Myslím, že kdyby se někdo probral archivy nebo jenom šuplíky odborných pražských i radnicí zakládaných podniků, jednak by už dávno konal a jednak by věděl, jak dále postupovat. Takovými drobnostmi bych mohl popsat určitě celou stránku a Praha by v nich nehrála důstojnou roli.

Za dost důležité považuji, že v konkurenci ostatních metropolí, ale i jiných regionálních center Praha spí. Nemá v této soutěži vizi svého postavení, místa na výsluní. Jenom historie, a to, co nám tady naši předkové zanechali, nestačí. Symbióza nové dynamiky s geniem loci je velkou výzvou a samozřejmě možností a nástrojem. Praha žije z podstaty, a to je, jak všichni, kteří se samostatně živí, ať jako řemeslníci nebo podnikatelé vědí, cesta špatným směrem. I město musí inovovat. Marně hovoříme o tzv. Chytrém městě. To není dobíjení telefonů z několika městských laviček. To jsou vizionářské koncepty, které se díky dynamice dnešní doby jinde stávají realitou. Kombinují několik souběžných oborů od energetiky, přes nakládání s odpady, dopravu, komunikace, bezpečnost a různé služby konče. To je udržitelný rozvoj a naplnění cíle spokojenosti obyvatel se svým prostředím pro život.

Jak Koukal