Napříkld polský list Gazeta Wyborcza citoval bezpečnostního experta , britského profesora Newyorské univerzity Marka Galeottiho, podle jehož soudu jsou ukrajinské bojové akce velmi špatně vedeny. Bez strategie, plánu i představy, jak válku ukončit. Navíc na východě bojuje minimální lidská síla navzdory tvrzení prezidenta P. Porošenka o totální válce. To by však ukrajinská armáda musela mít k dispozici kolem čtvrt milionu mužů ve zbrani a zahájit velkou operaci. Místo toho s donbaskými silami bojují malé oddíly s několika kusy těžké techniky.

O špatném stavu ukrajinské armády a jejího velení hovoří také bývalý voják a nyní nejznámější ukrajinský bloger věnující se vojenským záležitostem Dmitrij Tymčuk. Ten také připojuje stále hlasitěji vyslovovanou kritiku dobrovolnických útvarů, kterým chybí bojová morálka. Podle jiných morálka vůbec, jejich příslušníci se s pocitem spasitelů Ukrajiny spíše věnují násilí a rabování.

Armáda je v boji vždy silnější, když její příslušníci vědí, že bojují za správnou věc. Ví to ovšem většina těch, kteří do bojů na východě země byli posláni? Mnohé naznačuje průběh mobilizace a povolávání Ukrajinců do armády. Výčet způsobů, kterými se – kupodivu nejhojněji ze západní, nacionalisticky orientované části země - odvedenci nástupu vyhýbají, má mnoho podob. Snad nejpikantnější je, když z jedné vesnice odjedou dva autobusy mužů do Ruska. Dosud zde mohli pobývat třicet dnů, nyní migrační služba dobu možného pobytu prodloužila na 90 dnů.

Požadavek na Bílý dům je, aby Kyjevu dodal zbraně a výstroj asi za tři miliardy dolarů. Součástí dodávek by měly být protipancéřové rakety, obrněná vozidla, bezpilotní průzkumné letouny či radary. Poskytnutí takové pomoci prý podporuje i vrchní velitel NATO Philip Breedlove. Bílý dům je prý pod takovým tlakem a vzhledem k vývoji na Ukrajině ochotný dosavadní negativní přístup přehodnotit.

Obtížně si ovšem představit, že ukrajinská armáda by některou moderní výzbroj byla schopna sama okamžitě využívat. Ruku v ruce s dodávkami například bezpilotních letadel nebo radarů by na Ukrajinu museli přijít američtí poradci. Nemusí to být zrovna přímo příslušníci armády, ale třeba nějací penzionovaní důstojníci, jako tomu bylo při chorvatské protisrbské Operaci bouře. Nebo zaměstnanci některé z firem poskytujících služby nájemných žoldáků. Ti se už konečně na Ukrajině pohybují.

Takový vývoj by nakonec dodal legitimity ruské pomoci doněckým a luhanským bojovníkům. Nic jiného by mu nakonec nezbylo. Záleží nyní na Bílém domu, zda má zájem na mírovém urovnání konfliktu, u jehož zrodu byl státní převrat v Kyjevě, na kterém mají Spojené státy – přinejmenším finančně, jak přiznala náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nulandová - svůj podíl. Případnými dodávkami zbraní přibude Washingtonu další díl odpovědnosti za mrtvé na obou stranách konfliktu.