V prvé řadě je nutno uvést celou řadu ničím nepodložených a nepravdivých informací uvedených v odvolání v neprospěch obžalovaných (sp. zn 45T 3/2016 – kauza Metropolitního spořitelního družstva) pod které se podepsal Mgr. Jan Krestýn a jehož autorkou je, téměř s jistotou, státní zástupkyně JUDr. Daniela Smetanová:

Nepravdivý je výrok, že představenstvo si přisvojilo finanční prostředky vložené členy Metropolitního spořitelního družstva na běžné a spořicí účty. Představenstvo si z principu tyto prostředky nemohlo přisvojit, protože jimi nevládlo a nerozhodovalo o nich. Úvěry podle zákona č.87/1995 Sb. a podle stanov Metropolitního spořitelního družstva schvalovala jedině jeho úvěrová komise, tj. orgán postavený na roveň představenstvu a odpovědný přímo členské schůzi družstva. Podle výše uvedeného zákona kontrolní činnost nad úvěrovou komisí vykonává kontrolní komise družstva. Jestliže se představenstvo vyjadřovalo k úvěrům tak nikoliv z hlediska úvěrového rizika, což bylo vyhrazeno úvěrové komisi, ale především z hlediska rizika likvidity, rizika koncentrace, rizika kapitálové přiměřenosti, úrokového rizika a tržního rizika.

Nepravdivý je výrok, že úvěry byly poskytovány, aniž by byly zajištěny. U všech poskytnutých úvěrů zástupci dlužníků nejprve, prostřednictvím společnosti zástavce, z vlastních zdrojů nakoupili nemovitosti, které byly následně oceněny bezúhonným soudním znalcem uvedeným na seznamu soudních znalců, a proti zástavě takto oceněných nemovitostí byl poskytnut úvěr do výše 80% hodnoty jejich tržního ocenění. Všechny takto zastavené nemovitosti byly řádně zapsány jako zástavy pro daný úvěr v katastru nemovitostí. Dále byly úvěry zajištěny směnkou společnosti věřitele avalovanou jejím společníkem, čímž bylo de facto zajištěno zástavní právo na všechny nemovitosti nakoupené z poskytnutého úvěru.

Nepravdivý je výrok, že takto poskytnutými úvěry bylo znemožněno jejich splacení, aneb navrácení prostředků bylo zcela vyloučeno. Projekt nákupu, nemovitostí, jejich zhodnocení například zasíťováním a jejich následný prodej se ziskem je stokrát opakovaný běžný podnikatelský projekt, na kterém většina podnikatelů vydělala a který, za normálních okolností tj. naplnění ustanovení úvěrové smlouvy o předmětu úvěru dlužníkem, umožňuje bezproblémové splacení poskytnutých úvěrů.

Nepravdivé je rovněž tvrzení, že představenstvo záměrně nastavilo toliko formální úvěrový proces. Toto tvrzení je nepravdivé z těchto důvodů: Vnitřní řídící a kontrolní systém (VŘKS) Metropolitního spořitelního družstva byl auditován společností schválenou členskou schůzí Metropolitního spořitelního družstva a Českou národní bankou – VGD Audit, s.r.o. Tento audit byl zaslán na ČNB a ta k němu neměla žádné výhrady a na jeho základě ČNB odpustila Metropolitnímu spořitelnímu družstvu provedení tohoto auditu v letech 2012 a 2013. Dále si představenstvo objednalo audit vnitřních procesů Metropolitního spořitelního družstva od renomované nadnárodní společnosti KPMG a ze zápisů z jednání představenstva vyplývá, že všechny připomínky a doporučení z tohoto auditu byly řádně zapracovány do činnosti Metropolitního spořitelního družstva. Dále nikdo, ani A-Consult plus ani soudkyně JUDr. Dana Pacholíková, nezpochybnil vysokou úroveň vnitřních předpisů Metropolitního spořitelního družstva, které byly, dle jeho stanov, závazné pro jednání a rozhodování úvěrové komise. Tuto nadprůměrnou úroveň vnitřních předpisů družstva ve svém posudku potvrdil i znalec v oboru bankovnictví pan Bernhardt.