Pochází ze slavného anglického rodu, jeho předek Sir John Churchill, vévoda z Marlborough a vynikající britský vojevůdce porazil za války o španělské dědictví v roce 1704 spojenou francouzsko- bavorskou armádu v bitvě u Blenheimu a právě název tohoto místa v Bavorsku nyní nese anglické rodové sídlo Churchillů. Právě tady se Sir Winston Churchill poslední listopadový den roku 1874 narodil. Slavný úspěšný předek, který neprohrál žádnou bitvu, a nebylo města, které by obléhal a nedobyl, se stal jeho velkým vzorem. A možná i po něm zdědil houževnatost, vytrvalost a odvahu jít si za svým cílem.

Denně vypil lahev whisky, kouřil doutníky a nenáviděl zbytečný pohyb. Svým životním stylem tak dal na frak správné životosprávě, protože navzdory ní, se dožil vysokého věku.

Jeho hlavním životním nepřítelem byl komunismus, před kterým mnoho krát varoval. Na toto téma toho řekl hodně, jako „legalizovat komunismus je jako legalizovat sodomii“, bolševický puč v Rusku v roce 1917 popsal slovy, že „země se zmocnily tlupy vřeštících, zdivočelých a vraždících paviánů“ a výrok „komunismus je vzpoura méněcenných“ je absolutně dokonalý. Přesně vystihl podstatu tohoto zločineckého hnutí, které nabádalo k bohatství nikoliv poctivou prací, ale vražděním a okrádáním schopných a úspěšných lidí.

Byl pro daleko rozsáhlejší intervenci západních armád v Rusku proti bolševikům za občanské války na podporu bílých, protože si uvědomoval, že rudí teroristé této zemi nepřinesou nic dobrého. Desítky milionů mrtvých za Leninova a hlavně Stalinova teroru pak tuto verzi potvrdily.

Jeho hvězdné chvíle nastaly v roce 1938, kdy se na podzim veřejně postavil proti zradě Československa a kapitulantské politice předsedy britské vlády Nevilla Chamberlaina. V nebývale ostrém projevu v Dolní sněmovně po uzavření Mnichovské dohody zvolil vůči Chamberlainovi tvrdá slova. „Vy, že jste zachránil mír, zradil jste maličké Československo, Anglie si mohla vybrat mezi hanbou a válkou, vybrala si hanbu a stejně bude mít i válku.“

Následující události mu daly za pravdu a v roce 1940 se stal válečným premiérem Velké Británie. Jeho odhodlání provázené dalším proslulým výrokem, „nemohu Vám slíbit nic jiného než krev, pot a slzy, ale slibují Vám jedno, tuhle válku vyhrajme“ povzbuzovalo Brity v odporu proti nacistickému vetřelci. Za II. světové války se spojil s rudým diktátorem Stalinem, ale jak sám prohlásil, na jeho názoru na komunismus se nic nezměnilo.

V tom momentě nebylo jiné řešení. Je to asi jako v případě, že začne hořet dům, v němž bydlíte a hasit pomáhá i soused, který je vyhlášený násilník a zločinec.

Jenomže v tuto chvíli ho nevyženete, protože potřeba jsou každé ruce.

Nicméně již v březnu 1946 ve svém slavném projevu na univerzitě ve Fultonu, v americkém státě Missouri znovu odhalil komunisty jako darebáky a podvodníky.

Správně v něm upozornil na to, že Stalin nedodržel dohodu z Jalty, kde slíbil východoevropským zemím demokratický vývoj a svobodné volby. V Československu k nim byl připuštěn omezený počet stran, v Polsku a Maďarsku byly rovnou zfalšovány ve prospěch komunistů. On řekl, že byla spuštěna železná opona od Štětína po Terst a Stalin tak de facto zahájil studenou válku. Nebyl to totiž Západ, kdo ji spustil, ale sovětské Rusko. V podstatě tak Churchill dokázal, že východoevropské země nebyly osvobozeny, ale znovu okupovány, tentokrát ruskými bolševiky, kteří je proměnili ve své kolonie a vnutili jim vládu podle své vůle proti mínění většiny tamních obyvatel.

Sir Winston Churchill se narodil na zámku Blenheim a je pohřben na hřbitově v sousedním městečku Badon. Jsem moc rád, že jsem mohl obě místa navštívit a u rodinného hrobu se poklonit jeho památce. Sire Churchille, děkujeme Vám za všechno, co jste pro osvobození lidstva od nacistické, a komunistické diktatury udělal. Pravda, pádu rudé tyranie jste se nedožil, ale máte na něm velký podíl.