Upřímně řečeno, penzijní reformy jsou obecně v evropských zemích nutné a platí to i pro Rusko. Mnozí tamní ekonomové a to vládní i opoziční se vzácně shodli, že jejich země potřebuje změnit svůj důchodový systém. Vláda proto navrhla zvýšení věku pro odchod do důchodu u mužů z 60 na 65 let a u žen z 55 na 60 let. Tento návrh plně chápu a v tomto případě Kremlu rozumím. Jestliže obecně podporuji penzijní reformy z toho důvodu, aby se nezhroutily důchodové systémy, tak nemůžu u Ruska dělat výjimku. Problémy je nutné hodnotit věcně, nikoliv ideologicky. I v této zemi je to krok správným směrem. A zvýšení důchodového věku je také předpokladem toho, aby se v Rusku mohly zvýšit dosud bídné penze, které činí v přepočtu necelých pěti tisíc korun měsíčně a ruské seniory odsuzují k živoření.

Na druhé straně chápu i demonstrující, protože lidem se něco takového nelíbí. Zvláště ruští muži podle údajů Světové zdravotnické organizace s průměrným věkem dožití 66 let, což je na úrovni rozvojových zemí, by si penzí moc neužili. A tak lidé vyrazili do ulic dát svoji nespokojenost najevo. Potíž je v tom, že zatímco v u nás v České republice stačí shromáždění na veřejném prostranství jenom ohlásit, v Rusku je musí radnice povolit. A pak se dějí věci. Je podivné, že moskevský magistrát nejdřív dovolí protireformní protest komunistům, aby jej o týden později na stejném místě stoupencům Návalného zakázal. Při demonstracích proti důchodové reformě zakročila ruská policie zbytečně tvrdě a zatkla přitom na tisíc lidí.

Kreml by však měl především s lidmi diskutovat o smyslu penzijní reformy, jenom pendreky problém nevyřeší. A to ostatně platí pro všechny vlády na světě.

Jan Ziegler