Na myšlence družstevnictví není nic špatného a jenom připomínám, že to není žádný komunistický vynález a hodně družstev u nás existovalo už za první Československé republiky, převážně v zemědělství.
Jenomže v tomto případě se jedná o něco jiného. Horníci by měli převzít do své režie evidentně prodělečný důl. Údajně v Argentině prý něco podobného funguje. ProAlt zvolil typickou levicovou metodu polopravd. Pravdou je, že ve zmíněné jihoamerické zemi po roce 2000 začal experiment, kdy krachující fabriky převzali odboráři, kteří se domluvili se správci konkursní podstaty a za symbolickou cenu je odkoupili. Dokonce se jim podařilo rozjet i výrobu, ale tím to skončilo. Tuto zkušenost podrobně popisuje Kamil Hakl na webu Christnet, který argentinskou realitu velmi dobře zná.
Prostě v odborářských továrnách se sice pracovalo, ale v mnoha případech vyrobené zboží nemělo kupce a tak fabriky zase zkrachovaly, když odboráři do nich dali své poslední úspory. Odboráři si myslí, že všemu rozumí nejlíp a řídit firmu pro ně bude hračka. Argentinská praxe, kde jimi řízené továrny končily v platební neschopnosti a byly nuceny zastavit provoz, ale dokazuje, že nikoliv. Odborářští bossové většinou nemají patřičné vzdělání a nestačí na takový náročný úkol odborně ani intelektuálně. Umí jenom vést silné řeči a tím to končí. Koneckonců dělnické samosprávy se neosvědčily ani v bývalé Jugoslávii, kde v továrnách existovaly ze zákona a měly de facto klíčovou rozhodovací pravomoc.
Proto by předání ztrátových dolů do rukou horníků dopadlo s velmi vysokou pravděpodobností jako argentinský experiment.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz