Velké firmy snižovaly počty zaměstnanců, ale nové firmy s reálnou šancí na úspěšné podnikání zakládali většinou zkušení odborníci, kteří vytvářeli nová pracovní místa obvykle pro své původní kolegy a pro známé a příbuzné, od kterých očekávali mnohem vyšší stupeň loajality než od zaměstnanců z ulice nebo pracovního úřadu. 

   

Po roce 2000 v některých regionech překročila nezaměstnanost více jak 10 % a neviditelnou ruku pracovního trhu začaly řešit vlády a zastupitelé krajů a měst. Zejména před volbami rostly průmyslové zóny jak houby po dešti, ale investorům se do nich příliš nechtělo. Nezbylo než investorům nabídnout investiční pobídky a různé výhody, na které ovšem nedosáhla většina místních firem, z jejichž daní byly tyto pobídky financovány. 

 

Základním cílem investičních pobídek bylo snížit nezaměstnanost a dát podnikatelskou příležitost subdodavatelům a poskytovatelům služeb, tj. místním podnikatelům. V první fázi to tak možná fungovalo, ale úspěchy automobilového průmyslu a rozvoj průmyslových zón např. v Plzni brzy odčerpaly z pracovního trhu všechny kvalifikované a práce schopné zájemce o práci.

 

Po roce 2010 přišla zlatá éra pro „lovce lebek“ a investoři začali přeplácet zaměstnance malých a středních podnikatelů v regionu, kde získali investiční pobídky.  Všechny vlády neustále zvyšují platy ve veřejném sektoru a ve státní správě a tak se musí přizpůsobit i podnikatelé. Peníze naštěstí nejsou všechno a důležité je také slušné zacházení a životní jistoty.  Mnoho zaměstnanců se při úvahách o změně zaměstnavatele drží hesla „Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše“. Majitelé soukromých firem mohou zvyšovat platy, pokud to má za následek pouze pokles zisku nebo dokonce nulový zisk. Nezbývá jim nic jiného, než tiše doufat, že bude lépe.  Tak jako v přírodě dokáží přežít pouze silnější jedinci. 

   

Od roku 2012 je již velký problém získat zaměstnance do výroby a o technicky vzdělané studenty bojují zaměstnavatelé již během jejich studia na vysokých školách. Daří se agenturním zaměstnavatelům a místním „podnikatelům“, kteří poskytují ubytování a služby pro zahraniční dělníky. Vysoká koncentrace cizinců s minimálním vzděláním aktuálně přináší neřešitelné problémy v Plzni, Rychnově nad Kněžnou a na jiných místech. Roste kriminalita, alkohol, drogy a rvačky jsou na denním pořádku. Problémem jsou i nemoci, které se na ubytovnách agenturních zaměstnanců nekontrolovatelně šíří. Po propuštění ze zaměstnání tito lidé pobývají na našem území nelegálně a nelze očekávat od jejich pobytu nic dobrého.  Zoufalým starousedlíkům v sousedství ubytoven pro agenturní zaměstnance nikdo nepomůže, jsou v přímém ohrožení a jejich majetek ztrácí na hodnotě. Politici jen konstatují, že situaci je nutno řešit, ale je třeba hodně času a hlavně trpělivosti postižených občanů. 

 

Investoři díky investičním pobídkám a importované levné pracovní síle mohou generovat zisky, které tiše odtékají do zahraničí, zatímco problémy v postižených oblastech rostou.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s magazínem TEMA, vydávaného Okresní hospodářskou komorou v Mostě.