Prezentace začíná v jižní boční lodi katedrály, kde jsou po úvodních textových panelech s příběhem korunovací mezi pilíři umístěné dvě moderní, dobře osvětlené vitríny. V jedné jsou vystavena historická kožená pouzdra na korunu (gotické z roku 1347 a novodobé, zhotovené podle návrhu Františka Kysely, z roku 1929). Ve druhé vitríně jsou vystaveny pohřební insignie českého krále Přemysla Otakara II. Byly zhotovené po jeho hrdinné smrti (1278) na příkaz jeho nástupce a syna Václava II. Jsou vystavené s cílem připomenout starší nedochované insignie českých králů z rodu Přemyslovců.
V jižní příčné lodi je osazený působivý výstavní panel s vysoce kvalitními snímky detailů korunovačních klenotů. Před vstupem do Svatováclavské kaple je umístěný panel s vědeckou rekonstrukcí podoby tváře svatého Václava. Pravděpodobnou podobu sv. Václava nakreslil v roce 2022 akademický malíř Pavel Dvorský na základě porovnání Václavovy lebky a antropologického výzkumu prof. Jindřicha Matiegky. V působivě a, k historickým nástěnným malbám i obložení stěn z českých drahých kamenů, ohleduplně nasvícené Svatováclavské kapli je, na spojení oltáře a hrobu zemského patrona, umístěna stříbrná relikviářová busta (herma) Svatého Václava; vynikající pozdně-gotické dílo z fondu Svatovítského chrámového pokladu. V moderní vitríně je vystavena historická prosklená schrána se světcovou relikvií (lebkou přetaženou průsvitnou krepelínou), na níž je diadém, darovaný členkami Klubu českých dam z Chicaga, zhotovený společně s poduškou a stříbrným podstavcem podle návrhu architekta Josefa Fanty.
V hlavní chrámové lodi katedrály, uprostřed pomyslného křížení mezi oltářem sv. Víta, kaplí sv. Václava a kaplí sv. Zikmunda i hrobem sv. Vojtěcha, v symbolickém středu gotického velechrámu, je umístěna zmíněná vitrína od J. Gočára se Svatováclavskou korunou (zhotovenou na přání Karla IV. v roce 1346), královským žezlem, jablkem, Svatováclavským mečem a tzv. Zemským křížem Českého království (zvaný též Veliký či Ostatkový). Poblíž je umístěna moderní vitrína s královským pláštěm (pluviál) tvořeným několika částmi – hermelínovým lemem, límcem, podšívkou, vlečkou, pásem a štolou a položenými tzv. manipulem.
Výstava (domnívám se, že jazykově správnější je užívat slovo výstav – protože Svatováclavská koruna je relikviářová, tedy po způsobu výstavu svátostin) je rozvržena zdařilým způsobem a nezatížena zbytečnými doplňky, rozmělňujícími soustředění návštěvníků. Nadbytečnými mohou působit jen žerdě s prapory, užité již dříve při výstavu ve Vladislavském sále. Kolem je totiž původní slavnostní heraldické výzdoby dostatek: Svatováclavská orlice na dveřích kaple, v mozaice provedený velký znak Československé republiky, dřevěný vyřezávaný zlacený znak Hlavního města Prahy anebo malované znaky Čech, Moravy a Slezska či dříve, k První republice, přináležejících částí Podkarpatské Rusi umístěné pod ochozem vnitřního dolního triforia.
Samotná katedrála se svou gotickou architekturou snoubí s gotickou korunou i korunovačním křížem. Můžeme se sice ptát, proč Gočárova vitrína není pootočená v podélné ose chrámu, aby více vynikla vertikální proporce. Ale i její podélné (šířkové) umístění je zajímavé, protože dává možnost okamžitého přehlédnutí všech předmětů s důstojným pozadím vysokého chóru katedrály. Navíc by podélné umístění až příliš nápadně připomínalo výstav klenotů z roku 1929.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.