„Není nic staršího než včerejší noviny“ – toto přísloví a věta, kterou použil Karel Čapek a poukaz na krátkou paměť člověka mají posloužit jako jedna z podstatných okolností pro další expanzi železničního dopravce, který dokáže nabídnout svoje služby, které ještě nikde nenaplnil podle smlouvy s objednatelem a přesto je o ně ještě větší zájem jako o nejlepší.

Dopravce Arriva vlaky s.r.o. je bez nadsázky obdivuhodným zázrakem na českých kolejích. Především díky extrémnímu nasazení managementu Arrivy, hraničícímu s hazardem, a obětavosti provozních zaměstnanců se mu podařilo s novým jízdním řádem od 15. 12. 2019 rozjezdit 4 dálkové železniční linky a další regionální v Libereckém a Zlínském kraji, přestože na to neměl dostatek vozidel ani personálu. Ještě na začátku letošního roku vypadala expanze Arrivy na české koleje jako železniční apokalypsa, což dokládají stovky mediálních výstupů. Nejslavnější byly v mrazu netopící retro soupravy, vynechávání spojů bez náhrady, a nebo s náhradou, o které nikdo nevěděl.

V poslední době ale denně slyšíme resortní prioritu v bezpečnosti železnice, a tak nelze zapomenout na „bloudící strojvedoucí“, kteří se učili teprve jezdit se svěřeným vozidlem na trati, kterou neznali, vedle toho se nám v síti rozjezdily jako třaskavé miny vlaky, se kterými se nešlo spojit ani mobilním telefonem. Po televizním vystoupení výpravčího ze Vsetína, který nevěděl, kdy přijede vlak Arrivy, protože nemá potuchy kde je a chybí na něj jakékoliv spojení, museli vypínat televizi i dnešní zbytky strážců pořádku na železnici, kteří mohou kontrolovat dopravce až po uctivém předhlášení daleko dopředu. Zapomeňme na to, protože všichni jsme to přežili a Arrivě kolegiálně pomohli další alternativní dopravci vozidly i personálem a Správa železnic razantně zamezila únikům informací o závadách v provozu, což byla pomoc ještě výraznější. Žijeme totiž v době, kdy problémem je jen ten, o kterém se mluví, a tak všichni tajně pomáhejme Arrivě, aby česko-evropská liberalizace železnice mohla vůbec začít.

Od počátku vznikla Arrivě celkem zásadní komplikace s odbavením cestujících, kterým nešlo prodat jízdenky a unikaly tržby. Selhaly totiž přenosné odbavovací terminály od firmy Telmax, a tak Arrivy se zželelo i managementu Českých drah (ČD). Vlakový personál konkurenta Arrivy byl postupně vybaven přenosnými osobními pokladnami, které používá personál ČD, od dceřiné společnosti ČD Informační systémy – ODP Software. Na začátku letošního roku se díky rozsáhlým problémům Arrivy, která si veřejně sypala popel na hlavu, nikdo nedivil tomu, že v případě rychlíkových linek R14A Pardubice – Liberec a R14B Liberec – Ústí nad Labem Ministerstvo dopravy ústy tiskového mluvčího nechystá oslovení více dopravců a bude jednat o přímém zadání se stávajícím dopravcem ČD. Po období nového koronaviru s označením SARS-CoV-2 a s ním souvisejícími redukcemi dopravy, kdy byly jiné priority než zájem o stav objednaných služeb a zda vůbec některé vlaky jezdí a vedle strojvedoucího někdo doprovází, podal dopravce Arriva vlaky začátkem července pro mnohé překvapivě nabídku, že by od 13. prosince rád převzal provoz na rychlíkových linkách R14 i R27 Olomouc – Krnov – Ostrava, kde 12. prosince vyprší smlouva MD s ČD. Ve stejný čas se začala mezi vlakovým personálem Arrivy šířit informace, že ČD nemají o zmíněné linky zájem.