Cestující „vozíčkář“ přijel vlakem Českých drah (ČD) z Doks do České Lípy s využitím zdvihací plošiny a vlakem ČD s odjezdem v 17.37 se chtěl zase vrátit do Doks. Motorový vůz osobního vlaku řady 843 je vybaven zdvihací plošinou, která uzvedne 250 kg. Sám cestující je prostorově výraznější, do toho měl zavěšený nákup na vozíku, a tak se na českolipském nádraží odehrál neúspěšný pokus o vyzvednutí elektrického vozíku i s vozíčkářem a nákupem. Plošina se trochu zvedla, ale cestujícího na elektrickém vozíku nevyzvedla. Asi 5 minutové snažení bylo zakončeno verdiktem, že náklad je pro plošinu moc těžký.

Zoufalý cestující mohl počkat na rychlík Arrivy s odjezdem v 18.24, ale motorové jednotky řady 845 Arrivy žádnou plošinu nemají. Možná on sám nebo jeho kolegové na vozíčku už zažili nakládku „jako pytel brambor“, a nebo marné pokusy personálu Arrivy o nakládku s využitím lyžin i tam, kde je nejde použít. Vozíčkář se k domovu do Doks vydal po vlastní ose elektrického vozíku. Přestože nedošlo k žádnému jinak povinnému předhlášení cestujícího na elektrickém vozíku, zaměstnanci ČD to ochotně zkusili a měli vůli jej přepravit. Každopádně se postupem času s nástupem Arrivy na rychlíky kolem České Lípy vozíčkáři upínají jen na služby ČD, které vozíčkáře přepravit umí. Nikoliv však nad únosnost zdvihací plošiny.

Cestou z České Lípy se elektrickému vozíku vybila už v Sosnové baterie a o šťastný konec příběhu se postarali českolipští hasiči, kteří nebohého vozíčkáře přepravili i s vozíkem domů. Hasiči o tom informovali na sociálních sítích, kam přidali fotografie a v 18.22 prezentovali status TECHNICKÁ POMOC-ODSTRAŇOVÁNÍ PŘEKÁŽEK s textem: „Jednotka vyjela s VW Transporter T4 do Sosnové (pán je vozíčkář, nevzali ho do vlaku a po cestě se mu vybila baterie, potřebuje se dostat do Doks). Po příjezdu na domluvené místo jednotka provedla naložení pána i vozíku do auta a byl proveden odvoz domů do Doks.“

Informace hasičů vyvolala přes 150 lajků a sérii reakcí. Četní diskutující nepřepraveného cestujícího přisoudili Arrivě, „která neumí přepravit ani dětský kočárek“, ale ČD to pořádně schytaly. Příspěvku hasičů si všimla a lajkla jej také starostka České Lípy Jitka Volfová, která přiložila polínko do ohně následující den příspěvkem na svém facebookovém profilu „Kam se poděla lidskost?“, vylepšeným ilustračním fotem opuštěného vozíčkáře na ulici. A to byla trefa! Přes 150 lajků, desítky nenávistných komentářů především vůči ČD. Došlo i na hnus, hambu a hyenismus.

Příspěvku starostky České Lípy si všimla redaktorka portálu Liberecká Drbna Denisa Albaniová a vznikl článek „Vlak nepřijal invalidu na vozíku kvůli závadě. Domů chtěl dojet, došla mu baterie. Pomoci museli hasiči“, kde dostal prostor specialista na železnici koordinátora veřejné dopravy Libereckého kraje – společnosti KORID LK Pavel Blažek. Stavební inženýr, dlouhodobě bojující za vymýcení ČD z Libereckého kraje, uchopil příležitost za pačesy. I když upozornil na nutnost předhlášení takové přepravy a nebyl na místě, rovnou vyrobil poruchu plošiny a ujistil, že KORID se celým případem nadále zabývá a s dopravcem bude jednat o nápravných opatřeních, aby k podobným situacím v budoucnu nedocházelo.

Odborník KORIDu Pavel Blažek zmínil evropskou směrnici, podle které je údajně stanovena maximální hmotnost cestujícího s vozíkem na 300 kg. Politoval zároveň motorové vozy ČD z 90. let, které mají plošinu s nosností do 250 kg, ale to nejlepší na závěr. Na lince L4 dojde v prosinci k obnově vozového parku nízkopodlažními vozidly a nástup a výstup vozíčkářů bude snadný. Člověk aby se rozplakal. ČD mají být totiž nahrazeny pro Pavla Blažka přívětivým a nejlepším dopravcem Die Landerbahn, se kterým je kamarád. 

Nejdříve ale k motorovým vozům řady 843, které byly vyrobeny v letech 1995-1997 a zdvihací plošiny pro 250 kg byly v té době pokrokovým řešením, vozíky i lidé zřejmě o něco lehčí. Pavel Blažek podle všeho odkazuje na Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014, o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu. To už z logiky datumu vzniku není relevantní vztahovat k vozidlům z let 1995 – 1997, když platí pro od té doby vzniknuvší vozidla, označená jako bezbariérová. Jde zároveň o technickou specifikaci pro interoperabilitu (TSI) týkající se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, který se právě zásluhou Pavla Blažka osobám se zdravotním postižením v Libereckém kraji vzdaluje.

To byl od prosince 2019 třeba případ linky L18 Železný Brod – Tanvald, kde přišli podobní vozíčkáři na dlouho o jakoukoliv možnost přepravy, maminky s kočárky o bezbariérovost, když to lepší začaly představovat ojeté německé motorové jednotky řady 628 z let 1987-88 už převážně z kopřiv, po přemalování „počeštěné“ na řadu 845, které jsou vlajkovou lodí dálkové dopravy severu Čech v nezávislé trakci a Pavel Blažek jim do té doby sháněl uplatnění na úkor vozíčkářů.   

Odborník na železnici Pavel Blažek zapomněl uvést, že pro vozíčkáře pracuje tak intenzivně, že jeho zásluhou ubyly v Libereckém kraji možnosti jejich přepravy, na některých tratích o ni úplně přišli. O bezbariérovost dokonce přímo na lince L4 Rumburk – Mladá Boleslav mezi Českou Lípou a Doksy. Stavební inženýr Pavel Blažek má ale svoje normy na železniční vozidla a jejich kvalitu, které i s navijákem „baští“ Rada Libereckého kraje jako objednatel veřejné dopravy a díky tomu je to horší vydáváno za lepší. Byla u toho dokonce starostka České Lípy Jitka Volfová, která na facebooku hledá lidskost, ale jako bývalá členka rady kraje se k vozíčkářům postavila nelidsky a připravila je ve více lokalitách Libereckého kraje o možnost přepravy vlakem. Tomu se říká gól do vlastní branky a jediné nápravné opatření Pavla Blažka by mohlo spočívat v tom, že jako sportovec zaměstnancům ČD ukáže nakládku třeba i 270 kg vážícího elektrického vozíku s vozíčkářem ve vlastní režii.   

Jindřich Berounský
Svaz Odborářů Služeb a Dopravy