Předně je to fakt, že britský ošetřující personál, podle vyjádření ošetřovatelky Lorny Wilkinson, vůbec netušil, čím byli otec a dcera Skripalovi otráveni. Na samém začátku předpokládali, že jde o otravu opioidy a o změně diagnózy začali uvažovat poté, co byl do nemocnice přivezen policista s podobnými příznaky. Jakkoli měl být i zmíněný policista postižen stejnou látkou, o jeho osudu nejsou dále již žádné informace. Jenom se ví, že údajně krátce po vyšetření opustil nemocnici, zatímco oba postižení Skripalovi byli v péči nemocnice ponecháni (zřejmě proto, že policista musel do služby, zatímco Skripal byl svým způsobem VIP). Nicméně z této skutečnosti vyplývá otázka, že pokud se skutečně jednalo o látku tzv. „novičok“, jak se oficiálně tvrdí, jak to, že při známých vlastnostech této látky (smrt do 2 minut apod.), nebyl postižen žádný člen ošetřujícího personálu přesto, že neměli ani nejmenší tušení, že se jedná o tak prudce jedovatý, resp. smrtelný chemický prostředek. Zatímco na oba Skripalovi „novičok“ zapůsobil okamžitě (za velmi problematických, či spíše nevěrohodných okolností), na ošetřující personál ani po delší době nezanechal žádné následky. Takže otázka: byl či nebyl to „novičok“? Odpověď: sice nebyl, nicméně oficiálně být „musel“!

Kromě politických aspektů má tato událost i jiný význam z pohledu ošetřujícího personálu nemocnice. Jak píše N. Martincová, „pro záchranu jejich životů byl klíčový rychlý příjem na jednotce intenzivní péče a vysoká dávka léků k eliminaci případné poruchy mozku. Lékaři zároveň vyzdvihli důležitost spolupráce s experty z výzkumného ústavu Porton Down, kteří také později určili, že Skripalovi byli otráveni „novičokem!“