Domnívá se, že jej volí lidé její generace. „Asi musíme vychcípat a musí nastoupit noví bojovníci,“ řekla. Podle jejích slov jsme zažili, jak věci nebyly, jak se nikam nemohlo, jak byli lidé perzekvovaní. „Ale lidi možná chtějí zapomenout, jsou to zdevastovaný mozky,“ uvedla. „Věřím, že přijde nová generace.“ Tak to si může být jista, že nová generace přijde, jen doufejme, že v jejích řadách nebudou lidí s podobně devastovanými mozky, jak „mile“ nazývá své spoluobčany herečka.

Paní Holubová je snad i dobrá herečka, ale co se veřejnoprávní a politické problematiky týká by udělala lépe, kdyby mlčela. Pokud si myslí, že svými (viz výše uvedenými) výroky řekla něco pozoruhodného, pak jen to, že by si před podobnými výrazy měla vydezinfikovat ústa, protože její výrazy jsou z kategorie lumpenproletariátu (kam se jistě neřadí). Pokud se totiž domnívá, že její generace potřebuje „vychcípat“, aby nevolila Babiše, pak uráží všechny lidi jejího věku, kteří Babiše volili. Má-li někdo, jak říká, „zdevastovaný mozky“, pak je to především sama paní Holubová, která má mozek „zdevastovaný chlastem“, neboť jak tvrdí, ze své závislosti na alkoholu se prý vyléčila. Ale je to jen „prý“. Připusťme, že se vyléčit mohla, ale, jak vidno, své neblahé důsledky (devastaci mozku) to na ní zřejmě zanechalo.

Pokud jde o její názor, že její generace potřebuje „vychcípat“, pak by možná nebylo od věci, kdyby začala u sebe. Zní to sice poněkud morbidně, ale s tímto tématem si začala paní Holubová. Pokud jí vadí, že lidé její generace mají jiný názor a jiné pohledy na společnost a politiku, neznamená, že by měli „vychcípat“ jenom proto, že si to přeje hérečka Holubová. Jak se však zdá, voliči z řad prostých lidí, kteří volí Babiše, Zemana nebo jiné osobnosti, vadí nejen paní Holubové, ale mnohým hercům a umělcům, kteří dnes kritizují prezidenta, že nerespektuje Ústavu ČR apod. Smutné a zarážející na tom je, že tento názor jen papouškují, sami Ústavu nikdy neviděli, natož aby ji četli, po právní stránce rozuměli, a mohli tak rozdávat rozumy.

Paní Holubovou prý kdysi lákali do politiky. Ještě štěstí, že měla v tu dobu pozitivní chvilku v myšlení a přiznala, že na to nemá. Bohužel to byl jen mimořádný zkratkovitý pozitivní moment, dnes, jak je vidět, se už snaží do politiky velmi extrovertně fušovat, snad v důsledku její dřívější alkoholické závislosti. Ostatně dnes to demokratické fušování do politiky je mezi herci a hérečkami jakýsi loajální „vedlejšák“, kecat do politiky se snahou na jedné straně kritizovat jak politiky, tak občany, na které je navíc snaha usměrňovat jejich myšlení podle svých představ.

Jen tak na okraj, kdo z občanů by si dovolil tak neomaleně, často až vulgárně veřejně kritizovat například jejich účinkování ve filmech či na divadelních prknech? Jak by asi tito umělci přijali kritiku, že ten či onen vypadá na jevišti jako kretén, který má zdevastovaný mozek, nebo že by někteří „umělci“ měli vychcípat apod.? To paní Holubové a jejím „demokratickým“ přátelům z pražské kavárny a spartakiádních Chvilek zřejmě nedochází! Na to, za co se považují, je to tristní zjištění!

(Pozn.: Spartakiádní Chvilky na Letné – podobnost se spartakiádou sice jen čistě náhodná, nicméně stejně jako na tribuně při spartakiádě se měnili různí tzv. vedoucí cvičení, dnes jsou to angažovaní umělci apod., kteří prostřednictvím tlampačů neřídí cvičence, ale naopak cvičí a masírují mozky tisíců přítomných demonstrantů!).