Mírné rozpaky sice vzbuzuje fakt, že to je koncepce pravicových vlád již třetí a – jak praví Lidové noviny – i tu z dob Topolánkovy vlády vedl týž akademik Pačes, který je spolu s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou v čele i té dnešní.  

Střízlivost je zatím asi nejcharakterističtějším rysem návrhu současné koncepce. Česká republika nemá již vyvážet elektřinu a nemá vybudovat v příštích třiceti letech ani desítku nových jaderných reaktorů, což prý – podle předchozího ministra Martina Kocourka – měla. Oboje spolu ostatně souvisí. Nové bloky mají být zatím vybudovány pouze dva – ony dva temelínské, o nichž se dlouhou dobu již hovoří.  

Shodou okolností letošního druhého července vypršela lhůta k podání nabídek jednotlivých firem, v srpnu příštího roku bychom měli znát vítěze a v prosinci téhož roku se očekává podpis s vítězem tendru. Ke spuštění třetího a čtvrtého bloku v Temelíně by mělo dojít mezi lety 2023 až 2025. Náklady celé akce se odhadují kolem dvou set miliard, podle nabídek jednotlivých kandidátů. Do soutěže se kvalifikovaly tři firmy: americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda / Rosatom.  

Každý z dodavatelů má své přednosti i nedostatky, takže ČEZ jako investor rozhodně nebude při rozhodování v lehké situaci. Výkonem, elegantním stavebnicovým řešením celého projektu požadovaných dvou bloků i referencemi probíhajících staveb ve světě se jeví velmi výhodným partnerem Westinghouse. Ten však – na druhé straně – má poněkud přezíravý vztah k českým dodavatelům, odůvodňovaný právě obtížností změny stavebnicového charakteru stavby, k níž může při mnoha místních subdodavatelích prý dojít.   

Podíl oněch místních subdodavatelů na celkové dodávce bude ovšem, vedle ceny, důležitým kriteriem při rozhodování. Odhaduje se, že jejich účast by mohla činit až sedmdesát procent; těch sedmdesát procent by mohly nabídnout jak Areva, tak česko-ruské konsorcium, což by znamenalo zakázky pro český průmysl v hodnotě kolem sto padesáti miliard. Nevýhodou Arevy je příliš vysoký výkon reaktoru, jenž dosahuje až šestnácti set padesáti megawattů, takže dva reaktory budou mít výkon o třináct set megawattů víc než stávající dva bloky. Výkony ostatních reaktorů jsou následující: americký – jedenáct set padesát a ruský – dvanáct set. Uvidíme.  

Zpět k dalším položkám návrhu energetické koncepce. I ze zmíněného už vyplývá, že se zvýší podíl elektřiny, vyráběné z jádra, na úkor elektřiny, vyráběné z uhlí. To ovšem bude mít i politické důsledky, neboť k protijadernému Rakousku přibylo v poslední době i protijaderné Německo, které snad ale bude serioznějším protijaderným oponentem než Rakousko.  

V otázce kupovaného plynu komise doporučuje – v rámci diverzifikace – i zaměřit pozornost na možné dodávky zemního plynu ve zkapalněné formě, jenž se bude dovážet zejména do polského přístavu Swinoujšče. To by ovšem vyžadovalo vybudování plynovodu Sever-Jih. Tato eventualita nabývá na důležitosti i s možným exportem amerického zemního plynu, protože Spojené státy budou mít při těžbě břidlicového zemního plynu pravděpodobně plynu přebytky. Naopak optimistické předpoklady pro těžbu polského plynu z břidlic se ukázaly být velmi nadsazené, takže zatím není možno říct, zda bude Česká republika moci tento plyn importovat. Možné snížení množství importovaného plynu vlastní těžbou plynu z břidlic na území České republiky nelze zatím vůbec odhadnout, protože průzkum ložisek plynu naráží na odpor místních úřadů i obyvatel.  

A ještě jedna věc je v návrhu koncepce zaznamenáníhodná. Využití obnovitelných zdrojů, zejména solární energie. Podle názoru komise má smysl podporovat jen malé zdroje – například solární panely na střechách budov. Aby už nemohlo docházet k onomu velkobyznysu, kdy investor vybudoval obrovskou solární elektrárnu a vyinkasoval potom za její produkci zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny, kvůli níž budeme všichni platit za elektřinu víc. Ony zvýhodněné výkupní ceny se musí totiž nějak zaplatit. Ale abychom při tom – jak se říká – nevylili s vaničkou i dítě, protože obnovitelné zdroje představují jednu z cest, jak nahradit klasické zdroje pro výrobu energie.  

Nad tím vším budou ještě muset ministerští úředníci přemýšlet, než se dozvíme oficiální energetickou koncepci České republiky.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele