Ono rozhodnutí-nerozhodnutí Nejvyššího soudu totiž situaci bohužel nezklidnilo, neboť vlastně konstatovalo, že je rozdíl mezi právem a morálkou, že se tím znovu, jak říká doktor Baxa, zesiluje dělení společnosti na “my a oni“. Neaspiruji na kritika soudního rozhodnutí, ale zdravému rozumu se příčí odůvodnění Nejvyššího soudu, odvolávající se na Ústavu české republiky, na článek dvacet sedm. Ten se zabývá ve svých čtyřech bodech imunitou poslanců a tudíž i možným vyviněním oněch tří poslanců ODS. Jedná se zejména o bod dva, zmíněného článku, který zní, cituji: Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu, nebo v jejich orgánech nelze poslance trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, konec citátu.  

A o to se nyní jedná. Dojednávání zmíněných trafik je prý oním p r o j e v e m z bodu dva článku dvacet sedm, za nějž nemůže být poslanec trestně stíhán. Argumenty politiků, že se to nemůže kriminalizovat, protože se to tak dělalo vždycky, neobstojí, protože, jak praví doktor Baxa, všechno je jednou po prvé. A bonbónek nakonec: ani právníci se nemohou shodnout, jestli má zmíněnou kauzu vůbec posuzovat Nejvyšší soud, nebo zda spadá celý případ do kompetence soudu Ústavního.  

Co dělat v případě, kdy je verdikt soudu v evidentním rozporu s výkladem pojmu v jakémkoli etymologickém slovníku českého jazyka? Občan má respektovat výrok soudu, ale co když je v něm zřejmá chyba? Všichni si ještě pamatujeme na jednání čelných justičních představitelů, dohadujících se o tom, jak vše zařídit, aby nebyl politik – jednalo se tehdy o Čunka – odsouzen.  

A nejlepší ze všeho je, když se k všeobecné protižalobcovské hysterii přidají někteří disciplinovaní novináři a považují za důkaz nevěrohodnosti celé obžaloby skutečnost, že případ řeší vzdálené Vrchní zastupitelství v Olomouci. Ani je při tom nenapadne, že - znovu cituji z rozhovoru v Lidových novinách - je dobré, když se případ vyšetřuje co nejdále od míst, kde se stal, aby podezření z podjatosti bylo vyloučeno, konec citátu. Zbývá si jen přát, aby se žalobci nezalekli a nenechali se zase manipulovat od politiků.