Holocaustem se velice často ohánějí i izraelští politici. Holocaust sem, holocaustu tam, až to vypadá, jako by koncentrační tábory ještě stály a stráže jen čekaly na příliv dalších vězňů. Díky událostem, které vedly k vyvraždění šesti milionů Židů a milionů příslušníků jiných národností či etnik, však začínáme být slepí. Snažíme se potírat antisemitismus, což je jistě správné, ale za jeho stín již nevidíme. Kolikrát už jsem zaslechl argument, který zněl asi takto: „Já nejsem rasista ani antisemita, proti Židům ani černochům nice nemám, vadí mi ale muslimové!“

Zygmunt Bauman ve své knize Modernita a holocaust popisuje procesy, které vedly k holocaustu. Podle jeho teorie jsou ve společnosti stále přítomné a záleží pouze na jejich spojení v čase a prostoru. „Vhodná“ kombinace tak může znamenat další masové vraždění. Měli bychom tedy mít oči otevřené a reagovat stejně na zvolání „pryč s Židy“ jako na volání „pryč s muslimy“.

„Do Evropy přišla řada nových přistěhovalců a vznikla nová ghetta, kde platí jiná pravidla, než jaká určují národní legislativy,“ upozornil podle českého rozhlasu šéf Evropského židovského kongresu Moše Kantor na konferenci Let My People Live konané v Praze před několika dny. Jak podobně znějí tato slova v porovnáním s textem českého novináře Ferdinanda Peroutky publikovaném 22. února 1939: „Musím učinit jedno přiznání: nemám žádného talentu k antisemitismu, ale při pohledu na bývalou německou literaturu několikrát jsem si pomyslil, že by ve mně mohlo vzniknout pokušení kulturního antisemitismu, kdyby, podobně jako tam, málo asimilovaní židé se zmocnili ducha naší literatury a našich novin a kdyby svými způsoby a svým myšlením zastírali naše způsoby vlastní a přehlušovali ráz myšlení našeho.“

„Jsme přesvědčeni, že školy by měly zavést zvláštní programy věnované této části historie (pozn. holocaustu). Poválečná pokolení potřebují určitou vakcínu, která by zabránila myšlenkám a pokusům vyhladit nějaký jiný národ,“ řekl prezident Federace židovských obcí v Rusku Alexandr Obroda. Jenomže jaká „verze historie“ se bude učit? Ta německá, kdy si Němci i sedmdesát let po válce neustále sypou popel na hlavu? Americká, která se liší stát od státu, podle druhů škol i náboženství, které se na nich vyučuje? Ta izraelská, kde je druhá světová válka představována jako boj Židů proti celému světu? A nebo jaká vlastně? Budeme také zavádět speciální programy na předmět genocidy rwandské, arménské, kurzy mapující vyvražďování amerických indiánů, španělskou mnohasettisícovou genocidu indiánů Střední a Jižní Ameriky? Kdy se pak bude ve školách učit matematika, přírodopis a mnohé další předměty? Ano, holocaust byl jednou z nejděsivější událostí lidských dějin. Rozhodně nebyl, ale jedinou a ani nebyl tou nejdůležitější. Proč má tedy mít nějaké významné postavení v osnovách studia historie? Čím jsou Židé lepší než Arméni, Tutsiové, Romové či další národy, jenž umíraly rukou masových vrahů?

„Na fóru chce (Moše Kantor) proto předložit 20 konkrétních návrhů, jak situaci řešit. Jedním z nich je podle něj i vznik zvláštního evropského vyslance pro boj s extremismem a antisemitismem,“ píše dále Český rozhlas. Jenže koho bude chránit tento vyslanec, židy anebo Židy? A bude chránit pouze je, a nebo se definice rozšíří i na rasizmus, islamofobii, homofobii a další proudy stále sílící v evropské společnosti jejichž společným jmenovatelem je nenávist?