Francie je tedy jedinou zemí západní Evropy, která zaujímá ostře protiruská stanoviska, kterou čínský prezident navštívil. Bylo zajímavé číst pondělní francouzské noviny, které Xiho návštěvě věnovaly velkou pozornost na předních stranách (např. konzervativní deník Le Figaro). V tomto deníku byly zveřejněny také úvahy o tom, jak vlastně současný prezident Macron následuje ve vztahu k Východu a k Číně linii zahraniční politiky legendárního prezidenta generála Ch. De Gaulla. Ch. DeGaulle zdůrazňoval samostatnost francouzské zahraniční politiky a její nezávislost na zájmech Spojených států.

Na setkání Xi – Macron se kromě hospodářské spolupráce hovořilo také o čínském mírovém plánu pro Ukrajinu. A určité části jednání s čínským prezidentem se zúčastnila také předsedkyně Evropské komise (EK) EU von der Leyenová. Je to zajímavé gesto v podání Číňanů, které značí, že si cení snahy o vlastní linii zahraniční politiky Francie vůči Číně. A také jak málo si cení Evropské unie, jejíž šéfové se stali v posledních letech a zejména po zahájení konfliktu na Ukrajině jen převodovou pákou Washingtonu.

Určitou senzaci vzbudilo stanovení dalších cílů Xiho návštěvy v Evropě. Jsou to státy středo- jihovýchodní Evropy – Maďarsko a Srbsko. Oba dva tyto státy se intenzivně zapojily do čínské iniciativy Pás a stezka (BRI) a oba dva státy na tom profitují velkými čínskými investicemi. V Maďarsku již čínská automobilka BYD, která patří k deseti největším automobilkám světa, vyrábí v Komárnu elektrické autobusy. Současně tato čínská automobilka hodlá v Szegedu postavit další továrnu, v níž bude vyrábět osobní automobily na elektrický pohon. V této továrně zaměstná tisíce pracovníků a samozřejmě desetitisíce pracovníků v celém Maďarsku pocítí vznik této obří investice subdodávkami a službami pro tuto supertovárnu. Je to zřejmě největší zahraniční investice, která kdy byla v Maďarsku uskutečněna. Maďarsko tedy jednoznačně těží ze své nezávislé zahraniční politiky, jež se řídí jednoznačně národním zájmem.

Oba dva státníci, prezident Xi a premiér Orbán, se zúčastnili konference BRI. Stojí za připomenutí, že čínský projekt Pás a stezka (BRI) je největší ekonomickou iniciativou světa současnosti. Je zřejmé, že Čína si tak vytvořila velmi početnou komunitu seriózně spolupracujících zemí, zejména na kontinentech Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Pokud jde o BRI, právě Maďarsko a Srbsko patří k premiantům uplatňování tohoto projektu v rámci Evropy.

Návazně na ukončení návštěvy čínského prezidenta v Maďarsku se uskuteční jeho návštěva v Srbsku, o níž budu rovněž referovat.

Stejně tak budu referovat o dopadech pracovní cesty čínského prezidenta v Evropě na dění na našem kontinentu, zejména s ohledem na čínskou mírovou iniciativu na Ukrajině.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele