Nevím, podle jakého práva či spíše právních zvyklostí řeší disciplinární komise UEFA podobné případy. Chápu, když jeden hráč pokouše jiného hráče a teče krev, že jsou zde důkazy. Ale pokud někdo se zakrytými ústy cosi řekne druhému hráči, žádné důkazy pro jeho rasistický výrok prostě nejsou.

Upřímně, i kdyby k rasistickému výroku došlo, o čemž silně pochybuji, je možné za něj vynášet disciplinární tresty násobně tvrdší nežli za fauly, které ohrožují život?

Hráč Rangers FC, Roofe, zhruba půl hodiny před koncem zápasu se Slavií, tedy téměř půl hodiny před údajnou rasistickou urážkou, kopem kung-fu s dlouhým rozběhem plnou silou kopl do hlavy brankáře Slavie, Koláře. To, že Kolář vyvázl jen se zlomeninou lebeční kosti, je vlastně zázrak. Mohl přijít o oko či o obě oči a mohlo také dojít k jeho zabití. Na to všechno jsou důkazy z televizních kamer, snímky z CT vyšetření v renomované nemocnici, svědectví lékařů atd. Roofe vyfasoval od disciplinární komise UEFA za svůj pokus o zabití Koláře čtyři zápasy nepodmíněně. A Rangers FC se ještě ohrazuje, že je to příliš. Ti lidé nemají soudnost, ani slušnost.

Kamara, který napadl v zázemí stadionu Rangers FC po zápase Kúdelu ranou pěstí, vyfasoval jen tři zápasy. Britští novináři i „experti“ se diví, jako kdyby za urážku (neřeším, jakého typu) bylo právo protivníka třeba – i zabít. To je úplně scestný morální i právní přístup. Disciplinární komise si měla prohlédnout celý zápas mezi Rangers FC a Slavií. Zápas byl seriálem těžkých a brutálních faulů skotského týmu vůči Slavii, které měly, podle mého názoru, způsobit nepřiměřenou reakci hráčů Slávie. Byly to prostě provokace. Od slávistu měla pak přilétnout nějaká ta odvetná facka, možná rána pěstí či kopanec. Pak by se, protože vše by bylo pěkně zdokumentováno televizními kamerami, vynášely pěkné exemplární tresty vůči Slavii. Vždyť ti prosťáčci z Východu nás přece obrali o vítězství... Proto musí být násilníci anebo alespoň rasisté. Co na tom, že ve Slavii hraje pět nebo šest hráčů tmavší barvy pleti a že se ve Slavii cítí naprosto komfortně.

Disciplinární komise UEFA naprosto přešla dění, které bezprostředně předcházelo Kúdelově údajné urážce vůči Kamarovi. Po faulu na Kuchtu dva hráči Rangers FC kopali do ležícího slavisty jako do hadráku. Rozhodčí je měl okamžitě vyloučit (stejný názor měl např. trenér Jablonce Rada). A protože Rangers už v té chvíli hráli v devíti hráčích, bez dvou vyloučených, po vyloučení dalších dvou hráčů by izraelský rozhodčí musel zápas ukončit. Byla to evidentní chyba rozhodčího, kterou disciplinárka UEFA vůbec neřeší. Zejména ale neřeší brutalitu obou skotských hráčů.

Britská média již několik týdnů útočí na Slavii a líčí ji bezmála jako rasistický klub. Přehlížejí skutečnosti, které se jim nehodí (ve Slavii hraje a s úspěchem několik hráčů tmavší barvy pleti).

Nemůžu se zbavit dojmu, že jde o snahu dekoncentrovat hráče Slavie před důležitým střetnutím o semifinále Evropské ligy s Arsenalem Londýn. Vždyť vyřazení hlavního organizátora obranné hry Slavie z týmu, znamená značné oslabení Slavie. Přitom Britové nám dávají lekce o rasismu, který v jejich zemi kvete po dlouhé generace. To oni potřebují řešit tento problém. A ne Češi a ne Slavia.

Britská společnost se dlouhé generace dívá na své barevné spoluobčany, bývalé imigranty z britských kolonií, jako na občany druhého řádu. A jak se chovají Britové z uper class ke svým „bílým“ spoluobčanům z lower class? Úplně stejně. Anebo skoro stejně. V britské „bílé“ společnosti jsou nejméně dvě společnosti. Uper class a pod ní a daleko za ní pak lower class. My Češi jsme v zásadě, zaplať pánbůh, rovnostářský národ, tedy zatím. Dochází tak k prolínání společenských skupin a tříd, které Britové v takovém rozsahu neznají.

Zvláštní kapitolou je ovšem servilita Jaroslava Tvrdíka, šéfa Slavie, vůči rozhodnutí disciplinárky UEFA. Jarda, a škoda, že mu to nemohu říci do očí, si nechal nadělat do čepice a ještě si tu čepici dává na hlavu. Prostě jeho vyjádření, zcela nesolidární vůči klíčovému hráči týmu, je skandální a bezprecedentní.

J. Tvrdík pomohl Trpišovskému týmu a Nezmarovi vybudovat, díky čínským penězům, ze Slavie tým evropské klasy. Teď už ovšem narazil na meze svých možností intelektuálních i emočních. A pokud mu tohle radí někteří právníci, tak by je měl rychle vyměnit. U odsuzování kohokoliv bez důkazů kýmkoliv, je potřeba si jen odplivnout. Je vcelku jedno, jaká je to justice či jaký je to orgán.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele