V pořadí vybraných evropských zemí podle indexu kupní síly na obyvatele (průměr těchto 42 zemí je 100) je Česká republika na 23. místě. To jistě není žádná sláva a tedy důvod k oslavám, ale je to v kategorii postkomunistických států solidní pozice a jistý posun proti předchozím letům vzhůru.

Řekněme si otevřeně, že by tento výsledek, kdy Česko je pokud jde o index kupní síly na obyvatele na 66,4% evropského průměru, byl významné lepší, pokud by na konci roku 2013 ČNB neudělala neuváženou operaci směřující k umělému oslabení české koruny a kdyby pravicové vlády v letech 2009-2013 nepřivedly republiku ke stagnaci a dokonce k poklesu výkonnosti národního hospodářství.

Pokud by ponechala ČNB vývoj koruny tržním silám, jak bych u koryfejů tržní politiky očekával, dnes by byla koruna o 15-20% a možná i více silnější a to by se pochopitelně promítlo ve zvýšení kupní síly české koruny až o pětinu.

Tedy v čistě administrativním opatření ČNB můžeme spatřovat významný důvod k tomu, proč má ČR nižší index kupní síly na obyvatele než Slovensko (82% v průměru) a Estonsko (66,5% v průměru).

Česká republika je však na tom lépe, než-li Řecko, Litva či Slovensko.

Pro zajímavost, průměrný Evropan má disponibilní příjem ve výši necelých 15 tisíc eur (cca 370tisíc Kč) na osobu a rok.

Na čele žebříčku kupní síly obyvatel je Lichtenštejnsko (457,9% průměru), Švýcarsko (283,1% průměru ) a Island (230,6% průměru). A na konci pelotonu 42 zemí je Bělorusko (18,7%), Moldavsko (12,9%) a Ukrajina (9,2%).

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele