Stagnace ekonomiky znamená, že prakticky neporostou daňové příjmy, nebo porostou jen velmi pomalu. A stát má jisté povinnosti, kde jeho výdaje nabíhají každým rokem, tak říkajíc automaticky. Mám na mysli zejména důchody. Jen tak na okraj, i letošní nárůst důchodů převyšující 300 korun na jednoho důchodce, bude znamenat nárůst výdajů státního rozpočtu nejméně o 10 miliard Kč.
Řekněme si to otevřeně, česká ekonomika na bláznivé nápady vysokých amerických ústavních činitelů prostě nemá.

Tak, jako se kanadský premiér Trudeau brání "úžasnému" nápadu budoucího amerického prezidenta D.Trumpa, začlenit Kanadu do Spojených států, jako jeden ze států americké Unie. Samozřejmě v praxi to může znamenat, že těch kanadských států v Unii bude víc, a třeba by dokonce některé z nich byly totožné se současnými kanadskými provinciemi, ale to je již jen detail. Dánská premiérka se brání dalšímu výtečnému nápadu z dílny Jaroslava Haška, s nímž přišel nový americký prezident, který spočívá v záboru Grónska a jeho připojení ke Spojeným státům.

Proti nápadu nového amerického prezidenta, převzít správu nad Panamským průplavem, se bouří dokonce i bezvýznamný panamský prezident. Ale Petr Fiala je vstřícný. Trump požaduje v nějakém svém výronu mysli 5% z HDP na vojenské výdaje, jako závazek členských států NATO.  Takže ihned český premiér přiklusá do veřejné diskuse, aby sdělil zcela aktivisticky, že si dál utáhneme řemeny, omezíme veřejné služby (tedy zdravotnictví, školství, sociální služby atd.), abychom horem dolem cpali peníze českých daňových poplatníků americkým zbrojovkám. Tak abychom sanovali skomírající hospodářský růst USA. Díky politikům, jako je Fiala, se Česko zvolna propracovává na úroveň někdejších středoamerických banánových republik z doby před 2. světovou válkou.