V posledních letech učitelé zažili rychlý růst svých platů. A pokud v příštím roce bude nárůst jejich platů kolem 10 procent (což je prostý součet osmi procentního nárůstu tarifu a dvouprocentního nárůstu variabilní složky) a pokud vláda v roce 2022 zajistí růst platů učitelů meziročně těsně pod deseti procenty, budeme moci konstatovat, že vláda splní svůj slib nárůstu platů učitelů na 150 procent výchozí základny. Tedy jinak řečeno, nárůst platů učitelů za dobu jejího funkčního období bude 50 procent.

Všichni si uvědomujeme význam vzdělávání pro budoucnost národa a všichni také zároveň slyšíme, jaké jsou limity, pokud jde o úroveň vzdělání v naší zemi. Pokud hlavním argumentem ministra školství, proč nemůže být uplatněna povinná státní maturita z matematiky, je, že to bude možné, až se zlepší kvalita výuky tohoto předmětu na školách, tak je tady něco špatně. Uznával jsem vždy náročnou práci učitelů. Sám jsem měl v životě velké štěstí na učitele, kteří byli buď vynikající nebo alespoň velmi dobří. Chybí mně osobní prožitek z toho, že by některý z mých učitelů nezvládal výuku a své žáky.

Měl jsem samozřejmě štěstí, že jsem chodil na vynikající střední školu, dnešní gymnázium v Helichově ulici. A předtím na výbornou základní školu s rozšířeným jazykovým vyučováním a s výbornou výukou českého jazyka a matematiky v Ostrovní ulici. Je pro mě překvapivé, že padesát pět let poté, co jsem chodil na základní školu já, je české školství v takové situaci, že ministr školství je nucen konstatovat nepříznivou kvalitu výuky matematiky. Učitelé samozřejmě potřebují ke svému životu více peněz. Situace, kdy si před deseti lety museli přivydělávat ve vedlejších zaměstnáních mimo školu by se už nikdy neměla opakovat.

Ale od učitelů bych v tuto chvíli spíše očekával, že jejich profesní organizace a odbory řeknou, co ony udělají pro zlepšení kvality výuky na školách a zejména výuky matematiky. Bylo by to poctivé.

Stávkovat kvůli tomu, že dostávám nárůst platu ne 10 procent, ale „jen“ 8 + 2 procenta, nepovažuji za moudré. Sociálně demokratické vlády v letech 1998 - 2006, počínaje tou Zemanovou se snažily navyšovat platy učitelů tak, aby byly zhruba 10 procent nad celostátní průměrnou mzdou. Myslím, že jsme se tehdy k tomuto cíli velice přiblížili, byť to bylo v rozpočtově mnohem složitější situaci, nežli je tomu nyní. Přišla však v závěru roku 2006 Topolánkova vláda pravice a její premiér Topolánek sdělil učitelům, že už dostali „předplaceno“ tou předchozí (tedy soc.dem. vládou). V těch následujících letech proto mzdy učitelů v zásadě stagnovaly, až se dostaly pod celostátní úroveň průměrné mzdy. Pokud si vzpomínám, učitelé tehdy (2006) žádnou celoplošnou stávkou nehrozili. Tehdy asi by taková stávka ale měla smysl. Dnes, po několika letech velmi slušného růstu platů učitelů a s reálným příslibem růstu o dalších 10 procent pro příští rok (8+2 procenta), nevidím jako rozumné, když se učitelé chtějí do stávky vrhnout. Rodiče budou mít v důsledku jejich stávky o problém navíc, budou se muset postarat o své děti.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele