Jak je zřejmé, jedná se o jistou anomálii české ústavy. Ale poté, co prezident M. Zeman prolustruje všechny kandidáty na ministry, nic nebude stát v cestě tomu, aby nová vláda zhruba v polovině prosince vznikla.  A pak bude mít Česko už jen jednu vládu. Protože Fialova vláda se ujme po svém jmenování ministerstev, do měsíce předloží sněmovně vládní program a s velkou pravděpodobností, hraničící s jistotou získá důvěru sněmovny. Pro připomenutí, strany vládní pětikoalice mají dohromady 108 mandátů.

Mají tedy velkou většinu. Dosti jasnou, přesvědčivou. Přitom je to ovšem vládní koalice právě s ohledem na četnost politických stran v ní zastoupených, velmi křehká. Vlastně i nesourodná. Jediné co jí výrazně spojuje, je nechuť ba nenávist k A. Babišovi a jeho hnutí.

Křehkost Fialovy vlády spočívá také v tom, že vláda má sice přesvědčivou většinu v Poslanecké sněmovně, ale nemá za sebou většinu národa. Vznik této vlády je výsledkem mnoha šťastných náhod, ke kterým došlo v české politice právě ve prospěch české pravice. Kdyby např. sociální demokraté ve volbách získali 5% a více hlasů a zasedli by v poslanecké sněmovně, neradovala by se dnes pravice ze vzniku své vlády. Je to prosté, milion hlasů pro ČSSD, komunisty, Přísahu a další propadl. Strana Volného obrala hnutí T. Okamury střízlivě o 1-1,5% hlasů.

Jinak řečeno, strany vznikající vládní koalice nemají za sebou většinu národa.

Napsat, že Fialova vláda vstupuje do velmi obtížné situace, je vcelku trapné klišé.

Ona bude muset dořešit boj proti páté vlně pandemie Covidu 19. Počty těžce nemocných a mrtvých se velmi závažným způsobem zvyšují. A Česko spolu se Slovenskem má v tomto směru neslavný primát v Evropě. Tedy, bráno v poměrných číslech počet nemocných a mrtvých na 100 000 obyvatel. Prostě nelítostný Covid rozdává rány v situaci, kdy ještě více než třetina českých občanů není proti němu naočkována. Nová vláda zatím ze svého repertoáru boje proti Covidu 19 mnoho neukázala. Koneckonců na ministerstvu zdravotnictví zatím sedí populární exponent hnutí ANO A. Vojtěch. A ne profesor Válek, který se na převzetí ministerstva připravuje. Zdá se, že pravicová vládní koalice bude sázet více na dobrovolnost při očkování a dodržování proticovidových opatření, nežli dosavadní vláda. Konec konců toto jsou zatím jen mé spekulace a už v druhé polovině ledna se ukáže, tedy po zveřejnění vládního prohlášení, co nová vláda skutečně chce v boji proti pandemii udělat.

Druhý problém, který zasáhl celý západní svět, je vysoká inflace a zejména vysoké meziročně se navyšující ceny energií. Inflace, která může v příštím roce v Česku dospět někam k 7-10% sužuje Spojené státy, Německo, Británii a také další země. Materiální bází růstu cen energetických surovin, průmyslových kovů i potravinářských surovin a tedy inflace je meziroční růst cen na světových komoditních trzích. A impulzem k tomuto razantnímu nárůstu, ke kterému došlo v několika posledních měsících, bylo narušení dodavatelských řetězců, které přinutilo v globalizované ekonomice navýšit disponibilní zásoby surovin k zajištění zvýšené výroby v průmyslu obecně, energetice a potravinách zvlášť. Pokud snad dojde k příznivým změnám ve vývoji cen komodit, ovlivní to zpětně i ceny průmyslu i ve spotřebě obyvatelstva. Třetím objektivním vlivem, který může nově vzniklá vláda omezit jen v části, bude vliv opatření ,,lockdownového typu´´ na ekonomiku. Jinak řečeno, pokud dojde k uzavírání či omezování jednotlivých segmentů ekonomiky, bude to mít vliv na výkon národního hospodářství jako celku.

A pak jsou zde faktory, které mohou retardovat českou ekonomiku takříkajíc ,,z vlastních zdrojů´´.

Pokud nová vláda sáhne ke změnám státního rozpočtu, které již avizovala, bude to znamenat značný zásah do struktury státního rozpočtu.

Nová vláda chce seškrtat především 80 miliard Kč výdajů ze státního rozpočtu na příští rok. Pokud má ovšem k dispozici pouze necelých 380 miliard Kč nemandatorních provozních výdajů, které může teoreticky z části eliminovat, je 80 miliard obrovská částka. Co je však třeba připomenout je to, že Fialova vláda až do konce volebního období nepřichází se záměrem dostat rozpočet do přebytku. Je to asi realistický pohled, ale po předvolebním blouznění, ve kterém šéfové pravice slibovali v krátké době vyrovnaný rozpočet, je to nebe a dudy. Jak správně číst tento záměr vlády? Fialova vláda vlastně říká, že za 4 roky svého možného působen, zvýší státní dluh Česka o nejméně 800 miliard Kč až 1 bilion Kč. To abychom si řekli pravdu. Nyní Stanjura v čele ministerstva financí provede škrty v rozsahu cca 80 miliard Kč. A tyto škrty se pochopitelně promítnou do spotřeby obyvatelstva a tedy i do tvorby HDP.

Pravice je zkrátka ve svém jednání ve vztahu financím státu silně ideologicky determinovaná.

V tomto roce by měl, podle posledních odhadů, meziroční přírůstek HDP dosáhnout 2,6 %. Také v příštím roce nebude růst HDP, s ohledem na vývoj žádný zázrak.

A do toho ještě přichází ČNB se svým zvyšováním bankovních sazeb.

Prostě v nejbližších letech nelze očekávat žádné velké meziroční přírůstky HDP, které by přinesly do státní kasy vyšší daňové příjmy. Pokud se pravice odhodlá k projednání rozpočtu na rok 2022 až počátkem příštího roku, přivodí zemi rozpočtové provizorium.

Zvláštní kapitolou jsou odborné a manažerské kvality ministrů nové vlády. Musím říci, že odborná kvalifikace a manažerské schopnosti většiny členů nebyly vážným způsobem prověřeny. Říkám to velmi šetrně, pro méně bystré dodávám, že velká část ministrů nové vlády, tak jak já je vidím, je nekompetentní a nezpůsobilá řídit ministerstvo.

A to bude vleká slabina příští vlády jako celku.

Takže abych pravdu řekl, na dlouhou trvanlivost nové vlády nevěřím. 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele