Jiří Paroubek: Proč Američané v březnu 2022 znemožnili jednání o míru na Ukrajině?

27.10.2023 11:24 | Komentář

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder poskytl německému deníku Berliner Zeitung rozsáhlý rozhovor, v němž hovoří o možnostech uzavření míru na Ukrajině, o neužitečnosti moralizování v politice, o nové situaci na Středním Východě po teroristických útocích Hamásu na Izrael, ale také třeba o antisemitismu v německé společnosti.

Jiří Paroubek: Proč Američané v březnu 2022 znemožnili jednání o míru na Ukrajině?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Paroubek

Jednání o míru na Ukrajině mezi Ruskem a Ukrajinou probíhala v březnu 2022 v Istanbulu. A Ukrajina požádala G. Schrödera, aby působil jako prostředník jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Mimochodem, tato jednání vedl za ukrajinskou stranu dnešní ministr obrany Ukrajiny Rustem Umerov, který sám je příslušníkem krymsko-tatarské menšiny.

V rozhovoru G. Schröder popisuje navrhovaný mírový plán, který sestával z pěti bodů.

Prvním bodem bylo odmítnutí členství Ukrajiny v NATO. Konec konců Ukrajina stále nesplňuje (a dlouho splňovat nebude – pozn. autora tohoto článku) všechny podmínky vstupu do Aliance.

Druhým problémem je jazyk. Ukrajinská Nejvyšší rada zrušila v zemi se silnou ruskou menšinou jakoukoliv dvojjazyčnost. Ani na regionální úrovni už ruština nemůže být druhým, oficiálně uznaným jazykem (a to ani v oblastech, kde ruské obyvatelstvo tvoří většinu – pozn. autora článku). To je potřeba změnit.

Třetí bod mírového plánu zněl, že Donbas zůstane součástí Ukrajiny, ale potřebuje víc autonomie. Jak Schröder uvádí, příkladem modelu řešení problému by mohlo být Jižní Tyrolsko (převážně německojazyčný region, jenž je součástí Itálie – pozn. autora článku).

Čtvrtým bodem mírového plánu bylo, že Ukrajina také potřebuje bezpečnostní záruky. Tyto musí poskytnout Rada bezpečnosti OSN (a v ní jsou zastoupeny všechny velmoci, počínaje USA přes Čínu, Francii, Británii až po Rusko – pozn. autora článku) a Německo.

Pátým problémem k řešení byl Krym. To Schröder komentuje slovy: „Jak dávno se Krym stal ruským? Krym pro Rusko není jen kus země, je součástí jeho historie (obyvatelstvo Krymu je z 80 až 90 procent ruskojazyčné, to je fakt – pozn. autora článku).“

Zkrátka krveprolití a nesmírné ničení materiálních hodnot mohlo skončit během pár týdnů, nebýt geopolitických zájmů. Podle Schrödera při jakékoliv záležitosti, které chtěli projednat Ukrajinci s Rusy při jednáních v Istanbulu, museli získat povolení Američanů. Tedy jinak řečeno, museli získat souhlas se vším, co dohadují.

Schröder dále popisuje, že jednal jak s Umerovem, tak s Putinem a s Putinovým vyslancem na jednáních.

Jako kompromis bezpečnostních záruk pro Ukrajinu byl navržen dosud dobře fungující rakouský model, známý také jako model „5 + 1“. Umerov s tímto modelem souhlasil. Prokázal ochotu jednat o dalších bodech.

Ale dojem G. Schrödera z jednání je, že „o všem opravdu důležitém se rozhodovalo ve Washingtonu. Byl to osudový příběh, protože v důsledku toho bude nyní Rusko stále více propojeno s Čínou a Západ by takový vývoj rozhodně neměl vítat.“

Se Schröderem, kterého považuji stále i po letech za svého přítele, se shoduji i v pohledu na to, že Evropané naprosto selhali. Schröder pod pojmem Evropané má na mysli především Německo a také Francii. Američané se domnívají, říká mj. Schröder, že jsou dostatečně silní, aby udrželi ve stavu „věčné kontroly“ Čínu i Rusko. Podle Schröderova názoru (a znovu se s ním shoduji) je to chyba. Schröder k tomu jen lakonicky říká: „…podívejte, jak je nyní americká strana rozervaná. Podívejte se na chaos v Kongresu.“

Podle Schrödera jsou Macron a Scholz jediní, kdo může s Putinem dnes mluvit tak, jako to udělali právě Chirac a Schröder během války v Iráku. A klade si otázku, proč nemůžeme spojit podporu Ukrajině s nabídkou usednout k jednacímu stolu s Ruskem. A dodává jednoznačně: „Dodávky zbraní nejsou věčným řešením, nemůžeme je dodávat věčně.“

Zajímavý pohled má bývalý kancléř i na rozhodovací mechanismy v Kremlu. Podle něj jsou v Rusku v rozhodování důležití dva lidé. Tím nejdůležitějším je Putin a dalším je Medveděv, jenž má v ruské společnosti zcela jedinečný vliv jako místopředseda Bezpečnostní rady Ruska. V ruských rozhodovacích grémiích panuje podle Schrödera přesvědčení, že Západ by neměl expandovat na jeho úkor spolu s rozšiřováním NATO. A to zejména u dvou klíčových zemí, Gruzie a Ukrajiny.

Prostě rozhovor Gerharda Schrödera v Berliner Zeitung je více než zajímavý. Je vysokou školou politiky. Je vidět, že bývalý spolkový kancléř, jemuž je 79 let, je ve velmi dobré formě.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jaroslav Winkler: Udílení cen Kalos Agathos

11:41 Jaroslav Winkler: Udílení cen Kalos Agathos

Již potřetí jsme se mohli sejít našimi přáteli a podporovateli programu Vzděláním a sportem k sebevě…