Jako kdykoli dříve, Václav Moravec a jeho hosté nenastolili žádné téma, jež je pro diváky nové. Celá debata se zabývala záležitostmi, které se intenzivně probíraly již nejméně týden v Poslanecké sněmovně a v médiích. Uniká mi, v čem je takový pořad nepostradatelný pro daňové poplatníky, z jejichž peněz jej Česká televize financuje. Pouze závěrečná část, věnovaná představení Lenky Bradáčové v nové roli nejvyšší státní zástupkyně, byla z hlediska obohacení veřejnosti o nové poznatky z větší části přínosem a obsahově byla velmi hutná.
Nemění na tom nic ani skutečnost, že ji uvedly připomínky kritických hlasů proti jejímu jmenování. Vhodným doplňkem byla informace o jmenování jejího náměstka Zdeňka Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze. Následoval přehled priorit, na které se nová nejvyšší státní zástupkyně hodlá zaměřit: sjednocení úrovně trestů, digitalizaci, potírání kyberkriminality, boj proti korupci a nenávistným projevům.
Hodnotu vystoupení Lenky Bradáčové připouštím s vědomím, že úvodní vysvětlení o jmenování Zdeňka Kasala 1. náměstkem Lenky Bradáčové je zajímavé jen pro úzký okruh diváků. Totéž platí o výkladu o osudu obou náměstků bývalého nejvyššího státního zástupce Igora Stříže i o funkčnosti tří náměstků nejvyššího státního zástupce. Ale pro úplnost bylo správné se těmito podrobnostmi zabývat. Důležitý je poznatek, že nová nejvyšší státní zástupkyně hodlá pohovořit se všemi padesáti sedmi podřízenými o jejich současném a budoucím pracovním zařazení a o směřování úřadu, a teprve pak rozhodnout o případných změnách ve vedoucích funkcích. Není ale pochyb, že kontinualitu s dosavadním chodem úřadu nehodlá bezvýhradně zachovat.
Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?Anketa
Z vystoupení je zjevná vnímavost Lenky Bradáčové k novým formám trestné činnosti, z nichž největší starosti jí dělá kyberkriminalita, u níž ji znepokojuje současná nízká úroveň objasněnosti i pasivita dozorové činnosti státního zastupitelství nad činností policie. Je dobře, že se chce této problematice intenzivně věnovat, protože důsledkem její novosti je patrně nedostatečná vybavenost policie odborníky a obdobně i neuspokojivá zkušenost dozorujících státních zástupců.
Zaslouženou pozornost moderátora si vysloužila problematika úniku informací z trestních spisů. Lenka Bradáčová má pověst spíše přehnaně tvrdé žalobkyně. Překvapila mě proto její zdrženlivost. Oproti prezidentovi republiky, jenž v únicích vidí trestné jednání, dává přednost potírání bez použití nástrojů trestního práva. Připouští, že zveřejnění informace z trestního řízení může výjimečně být ve veřejném zájmu.
V této souvislosti se pozornost obrátila i k současné snaze některých politiků postavit se proti zveřejňování totožnosti trestně stíhaných osob. Je to logické. Ústavněprávně je zakotvena zásada nevinnosti občana, pokud nebyl usvědčen, a je skutečností, že může dojít k mediálnímu lynčování trestně stíhaných osob, které budou nakonec zproštěny obvinění. Lenka Bradáčová v tomto směru ale poukazuje na veřejný zájem, jenž může zveřejnění ospravedlnit. V této souvislosti kladu jako laik otázku, zda je ve veřejném zájmu, aby slušní občané, kteří se po čtrnácti letech trestního stíhání domohli pravomocného zproštění obžaloby, museli snášet další tři roky beztrestné mediální ostouzení. Tato otázka ale na přetřes nepřišla.
Moderátor se dále zajímal o úspěšnost dovolání nejvyššího státního zástupce. Úspěšnost byla dosud asi dvoutřetinová. Lenka Bradáčová zřejmě bude podávat dovolání i v některých případech, jež by její předchůdci nechali běžet. Na tomto místě se opět vynořila výtka odpovědnosti Lenky Bradáčové za neúspěšné trestní stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové. Byl to jediný případ, v němž Igor Stříž nevyhověl návrhu Lenky Bradáčové na podání dovolání.
Moderátor v této souvislosti upozornil na přibývání případů, v nichž se trestně stíhaní občané domohou odškodnění od státu. Lenka Bradáčová ovšem namítla, že jen v některých z nich se odškodnění týkalo pochybení státních zástupců. Upozornila, že jí vyčítané trestní stíhání Vlasty Parkanové nemohlo být nezákonné, protože k projednání obžaloby dal příkaz vyšší soud. K tomu jako laik podotýkám, že chybující soud „vaří“ často z podkladů, dodaných státním zastupitelstvím, které ovšem navazuje na výstupy z policejní činnosti.
Nakonec došlo i na záměr Lenky Bradáčové usilovat o zjednodušení struktury státního zastupitelství zrušením vrchních státních zastupitelství. Z jejího vyjádření je zřejmé, že se poučila zkušenostmi z neúspěšného pokusu o reformu státního zastupitelství, zahájeného bývalým nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, jemuž byla vydatnou oporou. Dnes trvá na záměru jednat ve prospěch zrušení vrchních státních zastupitelství, ale nepředpokládá, že během sedmiletého funkčního období dosáhne úspěchu.
Jako pamětník a aktivní účastník debat kolem minulého pokusu o reformu k té věci uvádím, že v justici přežívá zemské uspořádání státu, takže nelze bezvadně zajistit jednotný výkon trestního práva na celém území státu. Struktura justice je nesouladná se strukturou samosprávných orgánů a policie. Vznik dané struktury státního zastupitelství je částečně výsledkem strachu polistopadových legislativců z obnovy silné moci generálního prokurátora. Proto byla výkonná moc nejvyššího státního zástupce okleštěna.
Dá se očekávat, že proti rušení vrchních státních zastupitelství může opět vzniknout odpor, protože dojde k ohrožení existenčních jistot státních zástupců vrchních státních zastupitelství. Neklid se může přenést i mezi soudce, protože v souvislosti se záměrem na reformování státního zastupitelství se začalo debatovat i o nutnosti změnit strukturu soudnictví. Zrušení vrchních státních zastupitelství povede k posílení moci nejvyššího státního zastupitelství s následným zvýšením efektivity celé soustavy. Z toho nebude mít radost deepstate. Nezbytná bude novelizace trestního řádu.
Určitě se najdou odpůrci, kteří budou doporučovat upřednostnění změny trestního řádu, a pak až po letech (co nejpozději nebo nikdy) zrušení vrchních státních zastupitelství. Někteří těžko pochopí, že vrchní soudy jsou soudy druhého stupně, takže zřízení třetího stupně státního zastupitelství není nezbytné. A určitě se najdou i tací, kteří budou klást odpor z nechuti k ní samé. Takže Lenku Bradáčovou čeká těžký boj, jehož vítězné zakončení by bylo ku prospěchu státu.
Na závěr nezbývá než jí přát, aby záměry, jež v Otázkách představila, byly úspěšné aspoň ze dvou třetin.
V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu ZDE jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě a je dostupný v knihkupectvích.
Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi (ZDE) v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
