Neobvyklé setkání třetího druhu představovala v minulém týdnu společná konference vědců z Akademie věd ČR a dalších výzkumných organizací s politickými funkcionáři, kteří to mají na starost. Na první pohled jsou jedni jako druzí, i když jde o tvory ze zcela jiného světa. Přistály tam také ministryně pro vědu Helena Langšádlová a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Těžko říci, co si odnesly z výkladu o výzkumu pro řešení klimatické změny. Závěrečná zpráva, která byla v jejich režii, je ovšem plná prázdných frází. Ale kdo se zaposlouchal do vystoupení vědců, zejména těch na konci, kam byly odsunuty praktické příklady, odnesl si jiný dojem. Tady kdyby stát trochu pomohl, nemusí být energetická a potravinová soběstačnost tak prázdným heslem.

Co bylo nejvíc zajímavé, je potenciálně obrovský efekt z relativně malých opatření, pokud se dějí odborně a systematicky a sahají po výstupech z laboratoří. Výzkumníci se s tím jistě hodně namoří, ale pro uživatele to není raketová věda. Ukažme si to na příkladu, který prezentoval Lukáš Janota z oddělení fytogenetického výzkumu Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví (VÚKOZ). Jak na sebe prozradil, je zároveň postgraduálním studentem elektrotechniky a výzkumným pracovníkem na ČVUT FEL. Na konferenci popsal projekt s divokým názvem Holistické SMART řešení pro navýšení celkové resilience venkovských oblastí ČR.

Zkusme to rozklíčovat. Resilience je odolnost, kam řadíme i soběstačnost. Výraz SMART je běžný v hnutí Chytrých regionů a označuje využití moderních technologií pro rozvoj obce a život obyvatel. A proč tým výzkumníků z VÚKOZ a ČVUT FEL svoje řešení označuje za holistické? Je to jiný výraz po celostní rozvoj, nejde jen o dílčí využití jednoho nástroje. Tomu odpovídala i prezentace, která si všímala širších podmínek v České republice.

Jednou ze zvláštností naší republiky je vysoký podíl malých obcí s méně než 3000 obyvatel, takových máme asi 6 tisíc. Další zvláštností je vysoký podíl českých domácností, které jsou odkázány na centrální zásobování teplem, jsou 4 z 10. Na venkově si lidé častěji zajišťují teplo sami, ale pak musíme vzít do úvahy fakt, že 300 tisíc domácností k tomu využívá ekologicky nevyhovující lokální topeniště, jaká se budou muset brzo likvidovat. Mimořádně naléhavým problémem se stává energetická chudoba. V roce 2020, kdy pandemie srazila ceny energetických surovin rekordně nízko, jí bylo ohroženo 11 procent českých domácností. Kolik jich bude teď, kdy jsou ceny energetických surovin na burzách i pětkrát výše? Je toho k řešení opravdu dost, ale to není všechno.