Ti bystřejší členové vlády, jako je ministr Jurečka, pochopili, že bez zvýšení rozpočtových, daňových příjmů (ale to se vesměs nemůže týkat tohoto roku), budou schodky státu v tomto i v příštím roce podobné jako v covidových letech 2020 a 2021. Tedy schodky se budou pohybovat kolem 400 mld. Kč.

Představitelé ODS střílí sice od boku (Stanjura), ale s celkem správným zaměřením na společnosti, které vykazují abnormálně vysoké zisky díky inflaci a nikoliv vlastní přičinlivostí. Ministr financí má zřejmě na mysli nejen energetické firmy, ale také banky.

Jak se vyjádřil nový guvernér ČNB, Michl, ČNB bude muset v tomto roce zaplatit bankám díky zvýšené sedmiprocentní základní sazbě za povinné úložky bank u ČNB cca 130 mld. Kč. To jsou opravdu výnosy, které byly získány nikoliv díky zvýšené práci mozkových závitů bankéřů a díky zvýšené úvěrové činnosti bank, ale jaksi jen administrativně a bezpracně. Takže bankéři jsou ti, kdo na nesmyslném rozhodnutí ČNB o navýšení základních sazeb na 7 % enormně vydělávali. Zvláštní odvod z těchto zisků by tedy byl velmi na místě.

Problém je ale retroaktivita takové úpravy daňového zákona. Takže možná za rok.

Ale ta správná terapie je v opětovném uplatnění „Klausova algoritmu“ výpočtu daní. Byl to totiž V. Klaus (a ne sociální demokraté a levice), který zavedl progresivní zdanění daně z příjmu. Dnešní ODS chce jít ale jinou cestou, než kterou jim ukázal její otec -zakladatel. Ekonomický expert dnešní ODS, Skopeček, tvrdí, že nežli toto řešení, tak je lepší zpoplatnit zdravotnictví. Jak to řekl klasik po návratu francouzských Bourbonů po Napoleonově abdikaci na královský trůn ve Francii v roce 1815: „Nic nezapomněli a nic se nenaučili“.

Takové politické chyby si mohou političtí protivníci ODS jen přát. A po debaklu v komunálních a senátních volbách se jistě naleznou další protivníci-odborníci, přímo v řadách koaličních partnerů. Prostě proto, že se vládní loď začne potápět.

Vláda, premiér ani ministr financí nejsou schopni si udělat základní rozvahu budoucích příjmů a výdajů státu. A výdaje státu budou v těch příštích letech opravdu enormní:

• Výdaje na zbrojení, když z 92 mld. Kč letošního rozpočtu ministerstva obrany se v tomto resortu má za dva roky objevit číslice 150 – 170 mld. Kč, reprezentující 2% HDP.
• Obsluha státního dluhu se v krátké době zdvojnásobí: z loňských cca 40 mld. Kč se letos hladce dostaneme na 65 mld. Kč a v příštím roce na 80 – 90 mld. Kč. Prostě, financování státního dluhu se podstatně zvýší díky vyšším procentům úroků díky katastrofálnímu rozhodnutí ČNB o zvýšení základní bankovní sazby
• „Něco“ v řádech desítek miliard budou stát ukrajinští uprchlíci.
• V příštím roce už vláda nemůže v příjmech státního rozpočtu počítat s cca 15 mld. Kč, vybranými v rámci EET.

A snižující se dynamika českého hospodářství nasvědčuje tomu, že se česká ekonomika v závěru tohoto roku dostane nejspíš do recese, což bude znamenat pokles hospodářství až o 2%. A to vůbec neuvažuji o katastrofálních scénářích zastavení dodávek ruského zemního plynu a ropy, kterého se někteří politici včetně premiéra a mnoha „analytiků“ dožadují. Nedej bože, aby jim Putin splnil jejich přání.

Ministr Síkela oslavuje, že v Holandsku došlo ke zprovoznění terminálu na zkapalněný plyn, který prý sníží naši závislost na ruském plynu o třetinu. Prima. To je skvělá zpráva, ale ještě nikdo neřekl, o kolik bude dodávaný zkapalněný plyn, ať už z USA či z Kataru, dražší nežli zemní plyn dodávaný potrubím z Ruska. A samozřejmě, že dražší zkapalněný plyn bude znamenat vyšší životní náklady pro české domácnosti a také vyšší výrobní náklady pro české firmy.

Prostě, státní finance se dostávají do chaosu. A vláda to buď nechápe anebo neví kudy kam. Anebo platí obojí.

Česká mainstreamová média začala otevřeně hovořit o tom, že vydržování Ukrajiny Západem si každý měsíc vyžádá zhruba 9 mld. dolarů. To je hezky okrouhlá sumička, jejíž řešení z velké části připadne na vrub Evropské unii.

Sankcemi jsme chtěli zkrušit Putina a ruské hospodářství přivést nejlépe k bankrotu. Nějak se to ale zvrtlo a tak je trvale na hranici platební neschopnosti, tedy bankrotu, Ukrajina. Kdyby nebylo plateb – často opožděných – ze Západu, Ukrajina by neměla na výplaty důchodů, platy státních zaměstnanců, na chod státu. A to ani nemluvím o zásobování armády zbraněmi a materiálem.

Tak tedy, ukrajinské dobrodružství je potřeba co nejrychleji uzavřít. Jinak hrozí Západu stejný prestižní debakl, jaký zažil v Afghánistánu. Fantazírování o tom, že ukrajinská armáda dobude zpátky jih a východ Ukrajiny, které obsadila ruská vojska, je nereálné. Stát jako je Ukrajina, který je na hranici hospodářského kolapsu, byť s podporou celého Západu, prostě nemůže konkurovat velmoci jako je Rusko s jejími, jak se zdá, netenčícími se finančními zdroji a zásobami zbraní.

Bylo by dobré, aby si představitelé české vlády začali některé problémy, ať už v hospodaření českého státu anebo země, kterou tak vehementně vojensky podporujeme (Ukrajinu), alespoň uvědomovali.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele