V dnešní době je cestování do jakýchkoliv zámořských destinací velmi složité. Zejména, pokud přestupujete ještě na jiném letišti do jiného leteckého spoje. Musíte mít QR kódy, čestná prohlášení, PCR testy a já nevím, co ještě. Je to samozřejmě zdrcující rána světovému cestovnímu ruchu. Ale v havanském hotelu, ve kterém přechodně bydlím je docela plno. Je tam hodně zejména amerických Kubánců, ale také Kubánců žijících v jiných zemích, kteří se přijíždějí podívat do své vlasti za rodinami. Podle toho, co jsem slyšel, jsou v zahraničí zhruba 2 miliony Kubánců. Ti samozřejmě přispívají svými financemi - podobně jako třeba Mexičané – svým příbuzným na Kubě a také zdejšímu státnímu rozpočtu.

Musím říci, že Kuba je pro mě jiný svět. V Havaně je, už když jedete z letiště, o poznání méně aut než jinde. A po silnici plují staré americké bouráky z 50. let, které u nás vidíte tak maximálně v soukromých sbírkách veteránů. Tady jsou dokonce pojízdné a hojně využívané turisty.

Pochopitelně jsem navštívil bývalý Hemingwayův dům v Havaně, což je několika hektarová zahrada s krásnými parkovými úpravami a velkým domem, kde bylo možné nahlédnout i do spisovatelovy pracovny, v níž tvořil. Nebyl jsem v Hemingwayově domě na Floridě, ale prý je ten havanský dům podstatně větší.

Samozřejmě mě v Havaně zajímaly světoznámé místní produkty, které se vyvážejí do celého světa. Velkou část kubánské produkce doutníků prý letos vykoupili Číňané. Nekonečný čínský trh a rozvíjející se čínské střední vrstvy zkonzumují všechno. Ale i tak je možné dostat na Kubě tu a tam skvělé doutníky, pokud o to má turista zájem.

Musím říci, že jsem v minulosti kouřil doutníky, mám jich doma poměrně rozsáhlou sbírku, ale v posledních letech kouřím tak tři až čtyři doutníky ročně. Tady v Havaně jsem však překonal svou obvyklou roční normu. A musím říci, že nejvíce mi chutnal doutník „ubalený“ přímo na kubánské farmě v provincii Vinalez. Navštívil jsem kubánskou farmu a měl možnost mluvit přímo s kubánským farmářem. Ten na deseti hektarech farmy, kterou vlastní jeho rodina už pět generací, produkuje kromě jiného také tabák a vlastní kávu. 90% produkce tabáku od něj vykupuje stát. A jak říkají informovaní, ještě 30 % tabáku mu zbývá k výrobě vlastních doutníků a k vlastnímu použití. Takže mi předvedl, jak se dělá doutník, měl ho vyrobený přede mnou snad za dvě minuty. Musím říci, že pár „jeho" doutníků, které jsem si koupil, bylo nejlepších z těch všech výtečných doutníků, které jsem na Kubě kouřil.

Navštívil jsem pochopitelně také havanské muzeum rumu a povolené množství rumu, jako nezbytné dárky z cesty, přivezu také do Prahy. Výroba rumu z cukrové třtiny a obecně cukru byla hlavním hybatelem kubánské ekonomiky už vlastně od 18. století. Napomohla např. k vytvoření železniční sítě na Kubě v 19.století a zůstává i nadále velmi silným odvětvím hospodářství.

Pokud projíždíte Havanou, nezbytně vás zaujme krásná architektura staré Havany. Některé stavby jsou ale ve špatném stavu a jen menší část je krásně opravená. V poslední době, jak se zdá, jsou využívány některé staré havanské paláce k výstavbě nových hotelů, takže z nich zůstává vlastně jen vnější skelet. Všiml jsem si, že jsou v dnešní covidové době některé nově vybudované hotely uzavřené pro nedostatek turistů.

Když už jsem byl ve zmíněné provincii Vinalez, kde se produkuje výtečný kubánský tabák, zastavili jsme se s přáteli také na místech, kde se kdysi točil jeden z dílů starorežimního seriálu o majoru Zemanovi. Myslím, že se ten díl jmenoval Rukojmí v Bella Vista. Na vyhlídce, ze které bylo vidět dnes uzavřený hotel, kde se odehrávala část děje, jsme se potkali také s menší skupinou slovenských turistů, kteří se také přijeli podívat na známá místa.

V 50. letech byla Kuba eldorádem americké mafie. Ta vlastnila na Kubě celou řadu hotelů a v nich umístěných kasin. Podíval jsem se především do krásného hotelu Nacional, který vlastnil finančník americké mafie, Meyer Lansky. Tento člověk byl hlavním zločineckým mozkem Cosa Nostry, která byla především a výlučně "společností" složenou z italských přistěhovalců do USA. Lansky byl ale žid a narodil se někde na pomezí hranic Haliče a Ukrajiny, přesto byl jednou z nejvýznamnějších figur mafie. Americká mafie měla v 50. letech vřelé vztahy s Batistovou diktaturou a ve svých kasinech na Kubě vesele prala špinavé peníze.

Fidel Castro mafii z Kuby ihned po revoluci vyhnal. Mafie tak o veškeré své majetky na Kubě přišla, byly totiž znárodněny. Nicméně se říká, že si Lansky na lodi, kterou se přepravoval do USA při svém kvapném útěku z Kuby, odvezl sta miliony dolarů. Byl jedním z mála mafiánů, který zemřel v USA v ústraní a na sešlost věkem.

Musím říci, že příjemným překvapením pro mě bylo kubánské zdravotnictví. Musel jsem si totiž nechat udělat PCR test před svou zpáteční cestou do republiky. Klinika, na kterou jsem přišel, byla opravdu velmi hezká, slušně přístrojově vybavená (měl jsem možnost vidět také ortopedické oddělení, kde proběhl zákrok na noze jednoho z mých přátel). Kubánští lékaři jsou jedním z významných vývozních artiklů země. Např. ve Venezuele jich je prý v současnosti osm tisíc. Vlastně zajišťují provoz venezuelského zdravotnictví. Díky tomu Kuba recipročne dostává z Venezuely ropu. A z ní vyráběné produkty slouží mj. pro provoz aut na ostrově, ale také jako palivo do dieselových agregátů, ze kterých je vyráběna v této zemi elektřina.

V každém případě byla návštěva Kuby pro mě zajímavým zpestřením a poučením.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele