Ruští a běloruští tenisté se prohánějí po kurtech světových turnajů bez jakéhokoliv omezení. Jejich soukromé názory nikdo nezkoumá a Mezinárodní tenisová federace se nepouští do úvah podobných těm, které rozvíjí bývalý skvělý hokejový brankář D. Hašek.

Má jistě pravdu v tom, když mluví o zabitých, zraněných ukrajinských dětech. Ale tím lékem na ukončení tohoto konfliktu je oboustranná snaha o dosažení míru. A ta se jaksi nedostavuje, ani z jedné strany.

Teď si D. Hašek opět vzal na mušku ruské hokejisty, působící v NHL, že prý „…svou přítomností propagují ruský teror na Ukrajině“. Do běla rozpálila Haška poslední All Star Game NHL, která bývá vždy společenským vyvrcholením této soutěže a které se zúčastnilo - považte – dokonce devět ruských hokejistů. Při této události, kterou All Star Game NHL vždy je, si zámořské sdělovací prostředky všímaly velmi nadstandardně (zřejmě, aby úplně dovedly k nepříčetnosti D. Haška) Alexandra Ovečkina, který se dostavil k zápasu doprovázen svým malým synem. A tato největší ruská hvězda A. Ovečkin s úsměvem, v triku a v šortkách, se slunečními brýlemi v doprovodu svého synka ve floridském teple žertovně odpovídal, jak to formuloval redaktor O. Kuchař v deníku Sport „…na plytké dotazy amerických novinářů. Nepříjemné dotazy? Ale jděte, to se tu nenosí. Třeba se Samanthou Pell z Washington Post se pak družně objal. Sama o tom na sítích zjihle referovala“.

Hašek a Sport označují A. Ovečkina za „blízkého přítele diktátora Vladimira Putina“. No, nevím, zda jsou Ovečkin s Putinem opravdu tak nablízko. Spíš bych o tom pochyboval. Ovečkinovi jde podobně jako jiným sportovcům o to, hrát hru, kterou mistrovsky ovládá a samozřejmě mu jde také o peníze.

Tak, jako šlo kdysi Haškovi o peníze, když přijal ruské angažmá ve Spartaku Moskva. Tehdy mu ruské peníze nepáchly. A zřejmě mu tehdy nepáchl tolik ani Vladimir Putin. Byznys je byznys. Tak proč to vyčítat Ovečkinovi a také americkým a kanadským novinářům. Dělají jen svou práci. Představu D. Haška, že se NHL zbaví svých velkých ruských hvězd, zchladil ve svém vyjádření také šéf NHL Bettman. Prostě NHL si neohrozí svůj byznys jen pro ideologické blouznění Dominika Haška.

Ostatně podobný spor se odehrává nyní kolem úvah Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který má snahu umožnit ruským a běloruským sportovcům účast na Olympijských hrách v Paříži. MOV se domnívá, že pokud se ruští a běloruští sportovci kvalifikují OH, např. přes a asijské kvalifikace (Rusko má větší část svého území v Asii), mohou se zúčastnit OH v Paříži jako individuální sportovci.

Naši rusofóbové pochopitelně okamžitě rozpoutali ostrou kampaň proti těmto úvahám MOV. Chci jen připomenout, že v roce 1980 se OH v Moskvě nezúčastnili na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu, kam byla sovětská vojska pozvána legitimní afghánskou vládou (ovšem neuznávanou Západem), se nezúčastnily západní státy v čele se Spojenými státy. Odvetou za tuto neúčast se OH v Los Angeles v roce 1984 nezúčastnili sportovci Sovětského svazu a jeho satelitních a spřátelených států. Ten, kdo na tom prodělal, byl světový sport a sportovci. Někteří českoslovenští sportovci byli tehdy na vrcholu svých sil a sportovního umu a bylo jen škoda, že nedostali příležitost, aby svou tréninkovou píli a talent zúročili v podobě olympijským medailí.

Proti účasti Rusů a Bělorusů na OH v Paříži se vyslovuje jak premiér Fiala, tak novopečený prezident Pavel. Pánové, podívejte se do roku 1980 a do roku 1984, jaké škody vyřazení sportovců světovému sportu a ale zejména jim osobně, udělalo. Považuji takovou politizaci a takto politizovaný přístup ke sportu za něco, co se míjí s dnešní dobou.

Zejména premiér Fiala i nový prezident by se měli starat hlavně o životní úroveň českých lidí, která rapidně klesá, o stav českého hospodářství, které chřadne v recesi a o dluhy státu, které stále narůstají. A neměli by zasahovat do věcí, které by měli ponechat sportovcům a jejich mezinárodní reprezentaci. Ostatně, pokud vím, sankce vůči Rusku v důsledku jeho invaze na Ukrajinu většina států světa nepodporuje.

Chci také připomenout, že na počátku ruské intervence na Ukrajině bylo NATO skálopevně přesvědčené, že není třeba respektovat bezpečnostní obavy Ruska z členství Ukrajiny v NATO. Proč se vlastně NATO má rozšiřovat stále na východ.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele