A jak jsem si tak zabásničil, naskočila mi veršovačka napsaná osobností, jež by se v úterý dožila pětaosmdesátky.

„Ve všední den i v neděli/všechno je v prdeli./Jenom ty filmy sovětský/ty jsou vědecký“. Kdopak tohle napsal dávno předávno, a při vnímání jisté současnosti připadá nám tak aktuální? Zvlášť dozvídám-li se, že na Rudém náměstí den poté oslavovali někteří Vladimira Iljiče blahé paměti.

Před jednadevadesáti lety skonal totiž slavný vůdce ještě slavnější revoluce. A to prý 52 % Rusů cení si ještě víc tyrana, jenž Lenina po smrti vystřídal. Hezky se nám ten svět vybarvuje, že?

A tak k upamatování onoho tyrana s mrožím knírem přidám ještě jedno veršování odešlé osobnosti: „Náš drahý otče a děde/jakpak se ti vede./Záříš nám jak táborák/nebo sporák./Než se hodně oslavíš/tak se unavíš.“

Nuže a do třetice, když jsme u toho slavení: „Po ulici choděj esenbáci/kteří dělají těžkou práci./Nad hlavou mi lítá éro/a já mám u jména numero./V seznamu na policii/neboť nedělám a jenom piji“.

Většina z vás, ctěných posluchačů, jistě uhádla. Oním autorem a oslavencem je básník, prozaik a filosof Zbyněk Fišer, který se v 50. letech na protest proti justičním vraždám, při nichž byl u jmen popravovaných zdůrazňován židovský původ, přejmenoval na Egona Bondyho.

Bylo to málo statečné? Ptám se poněkolikáté těch, kteří mu dnes vyčítají podepsanou spolupráci se Státní bezpečností, aniž by kdokoli z nich doložil, že někoho za něco bonznul.

Uvedl jsem, že Bondy byl básník, prozaik a filosof. Trvám však na tom, že byl i skvělým kritikem a teoretikem umění. A dodnes lituji, že jsem toto nikdy neprobral s Jirousem, jenž toho o umění věděl.

„Pojďte dál, pane Tichý,“ vítal mě mezi dveřmi, když jsem do jeho bytu v Nerudovce, kde s paní Julií přebýval, zavítal. Ksakru, aby se ze mě nestal ještě básník! Pili jsme čaj a obdivně či kriticky rozjímali nad výtvarnou událostí jakousi.

A přesto, že jsme dávno před Vítězným listopadem tančili spolu v Postupicích či jinde na jiném undergroundovém koncertě a říkali si jménem, v bytě nad hospodou U Slunců oslovovali jsme se příjmeními.

Vyzařovala z toho jakási vážnost a úcta, jen jsem vždy zaváhal, mám-li mistra oslovovat pravým jménem či oním přijatým, pod nímž byl mezi androši známější.

Post skriptum: „Dnes vládne světu finanční oligarchie a nikoli klasická kapitalistická třída. Dochází k tomu, co Marx předvídal,“ pronesl tenhle intelektuál v roce 2000. Zbyněk Fišer alias Egon Bondy byl taková nešedivá provokující myš, říkám neodborně. Jedněmi milován, jinými zatracován. Jak už to u kontroverzních osobností bývá. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.