Ale potom je asi tak 30 – 40 % těch, kteří vidí věci tak napůl. Chybu dělá Západ, ale i Rusko. A Ukrajina, ať nás moc neotravuje, ale dobře jsme s ní. Ale vocampcaď pocamcaď. A zbývajících 30 – 40 % naopak vidí, že majdan – převrat a odstranění legálně zvoleného prezidenta je základem dnešního rozvalu Ukrajiny.
Nemohu za to, ale jsem hrdý na tuto zemi. Mámrád Česko. Jsem rád, že odmítáme být jako národ tupým stádem jako jsou právě ti Poláci, Litevci, Lotyši či Estonci. Může zde promlouvat fanatický rusobijec Schwarzenberg, ale i oslavovatel KLDR a Kuby Vojtěch Filip. Ten národ oběma dává minusovou podporu, ale vždy se najdě 10% voličů, kteří jim to hodí.
A stejné je to i u našich nejvyšších představitelů. Po celých 25 let byl zpravidla diametrální rozdíl mezi zahraničněpolitickým pohledem prezidenta a vlády. Havel miloval dalajlámu, Klaus kvůli tomu dostával osypky.
Klaus s tváří tragéda udělal výstup na Blaník v předvečer referenda o vstupu do EU a Špidla jej slavil. Klaus na nejzazší moment oddaloval podpis pod Lisabonskou smlouvou a Paroubek hlácholil, že ji podepíše.
A ohledně války v Iráku to bylo pěkně husté, protože Havel podporu bez jakéhokoliv zmocnění na zádech kohosi podepsal, Špidla uvažoval, zda navrhne jeho impeachment, a Klaus jako předseda Poslanecké sněmovny vyrazil tehdejšího velvyslance USA ze dveří.
Zeman – Sobotkova vláda netřeba komentovat. Každý z nich často hlásá něco odlišného. Někdy člověk souhlasí se Zemanem (Rusko, Ukrajina) jindy s vládou a dokonce se Zaorálkem (představy o celosvětové křižácké vojenské akci proti islámskému státu na straně Zemana) a jasné stanovisko, že války v Iráku, Afganistánu, či Libyi jen mnohonásobně vytvořily základ dnešního islámského státu.
Děsil bych se jednotné zahraniční politiky v naší pluralistické zemi, kdy my její občané zpravidla zastáváme názor tak 50 na 50. Neberme to jako chybu, možná i tato vlastnost nám pomohla přežít doby nejhorší.25 let nového a řekněme i svobodného života naší země prezident zpravidla zastával opačný názor než vláda (a nejen v oblasti zahraniční politiky). Často mě to i štvalo, patřil – li jsem k vládní většině.
Ale z hlediska duševního zdraví té země, i jako výzvu berme, že máme v posledních 25 letech ústavní tradici že měl.....a má..... odlišné názory než vláda. Je to absolutně nutné. Je to oživení.Představa, že se cokoliv změní minimálně do příštích voleb je nesmyslná. A to je skvělé.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Vyvadil
