Svaz měst a obcí České republiky se už 31. října t.r. dopisem adresovaným členům vlády ČR a předsedovi ČTÚ důrazně ohradil vůči postupu ČTÚ, který navrhl vládě stanovit minimální počet provozoven České pošty na 2100. Předseda Svazu Dan Jiránek v dopise mj. zdůraznil, že podobným návrhům s takto významným dopadem na dostupnost základních služeb obyvatelstvu musí předcházet široká diskuse za účasti všech relevantních partnerů. „Proti takovému návrhu jsme museli samozřejmě ostře protestovat. Komora obcí se problematice omezování dostupnosti poštovních služeb intenzivně věnuje již od roku 2009, kdy uzavřela také dohodu s Českou poštou o partnerství, a o dva roky později pak bylo ještě podepsáno Memorandum k projektu pobočkové sítě,“ připomíná předseda Komory obcí a místopředseda Svazu Josef Bezdíček. Zástupce České pošty Ondřej Mikšík, ředitel odboru legislativy, potvrdil, že dohody podepsané se Svazem stále platí. Pošty se neruší, pouze tam, kde jsou ekonomicky velmi ztrátové, je snaha změnit způsob obsluhy, a to po dohodě s obcí. Ondřej Mikšík dále podotkl, že Česká pošta se musí zabývat i ekonomickou stránkou poštovní sítě. Mají-li být poštovní služby zachovány ve stávajícím rozsahu, je třeba hledat řešení, jak je ufinancovat. Jednou z cest je právě změna formy obsluhy, tzv. franšízy, i když vnímá kritiku, že část nákladů je přenášena na obce.

Předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák rovněž ujišťoval, že jimi navržené nařízení rozhodně neznamená, že by mělo dojít k hromadnému rušení pošt. Povinnost určit minimální počet poboček pošty stanovila prováděcí vyhláška č. 464/2012 Sb., k zákonu o poštovních službách, která platí od 1. 1. 2013 a která vymezuje parametry dostupnosti poštovních služeb. Číslo 2100 poboček vyšlo tedy podle Jaromíra Nováka prostým výpočtem.