Ještě tento týden chtěl vyhlašovat na Ukrajině výjimečný stav. Znělo to nerealisticky a naprosto hrůzostrašně. Američani už harašili zbraněmi. Nestalo se. Vše dobře dopadlo?

Nejnovější smlouva o zastavení bojů na Ukrajině, o níž bychom mohli mluvit jako o Minsku II, byla podepsána (jaksi navzdory) – a nyní vstupuje do dějin.

Po sedmnácti hodinách nočního vyjednávání ji v běloruském hlavním městě, oné „poslední evropské diktatuře“, kam jinak moc návštěv ze Západu nejezdí, podepsali prezidenti Porošenko, Putin, Hollande a kancléřka Merkelová. Ukrajinský prezident Petro Porošenko už výjimečný stav vyhlašovat nemusí.

Prezident Porošenko neměl ostatně příliš na výběr. Země v rozvalu, počet mrtvých, o nichž se příliš veřejně nemluví a denní ztráty na východní frontě – vše hrozilo naprostým kolapsem.

Dokonce i ten jeho byznys, pro něž se Porošenkovi přezdívá tím zvláštním způsobem, začal mít problémy. Prezident Porošenko, majitel společnosti Rošen - navzdory válečné rétorice i svým válečným činům, provozoval po celou dobu konfliktu své čokoládovny.

A není jich málo. Porošenkovy ukrajinské továrny najdete v Kyjevě, Vinnycji, Kremenčuku – dokonce i v Mariupolu. Jenom v Rusku se Porošenkovi podařilo udržet dvě továrny – navzdory konfliktu. Businnes as usual? Biznes kak obyčno? Ne zcela. 

Největší ukrajinský producent čokolády (jenom pro představu: produkuje 450.000 tun ročně), což z Porošenka činí jednoho z nejbohatších Ukrajinců - s majetkem odhadovaným podle magazínu Forbes na 1, 6 miliard dolarů – si stojí na 15. místě cukrovinkové světové produkce. I on ale musel loni po operacích v Donbasu propouštět.

Továrna v Lipecku musela vyhodit 300 z 1.500 ruských zaměstnanců, neboť část odběratelů zjistila, že některé bonbóny neodpovídaly ruským normám - dokonce z 90%.

Dividendy nebyly vyplaceny, investice šly do nové výroby. Již v létě ale v druhé továrně otevřel Porošenko dvě nové linky. Že by měl nějakou předtuchu?

Ředitelka Nina Markina se ovšem vždy snažila, aby pro západní novináře nenabízela žádný „politický komentář“. Nyní už to bude snad lepší. Všichni si přece přejí mír a konec téhle „neviditelné války“. Ukrajinci, dokonce i Rusové.

Přeje si to jistě i ředitelka Markina. Její šéf bude moci konečně sundat své maskáče, a ukázat se konečně (také) jako cukrář. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.