To, že ve svém označení nesou tyto organizace označení nezisková, uvádí mnohého neznalého občana v omyl, že se jedná o organizace, kde vlastně nejsou žádné peníze a kde činnosti tvořící náplň organizace, jsou prováděny šlechetnými lidmi zdarma. Něco, jako když převedete přes ulici slepého spoluobčana a jedinou odměnou je vám jeho poděkování a úsměv. Možná, že pár takových bohulibých a skutečně veřejně prospěšných „ópéesek“ existuje. Ale u většiny jste totálně vedle. V některých neziskovkách se točí prachy, o jakých se jiným ani nezdá. A Člověk v tísni je v této disciplině premiant.
Na veřejně dostupných stránkách se můžete dočíst, že tahle organizace uzavřela smlouvu s Českou rozvojovou agenturou, což je vládní agentura, která spadá pod ministerstvo zahraničních věcí. Ta má plnit úkoly v „oblasti zahraniční rozvojové spolupráce“, především přípravu a monitoring projektů dvoustranné spolupráce. Tak s tou uzavřela smlouvu o realizaci pomoci Moldavsku, konkrétně se jedná o plánování komunitních služeb pomocí dialogu (?). No a za tenhleten dialog pobere náš Člověk pouhých 13,5 milionu korun. V letošním roce 8,5 a příští rok dalších 5 mega. Člověk v tísni k tomu říká, že v Moldávii působí už od roku 2006. „Pomáháme místní občanské společnosti a aktivnímu zapojení mladých lidí do veřejného života….Také jsme se podíleli na zavedení inovativní výuky o globálních problémech pomocí dokumentárních filmů do moldavských školních osnov“. Až potud snad všechno v pořádku, i když nevím, jak moc tohle působení Moldavanům pomáhá.
Když se však na onu smlouvu podíváme drobnohledem, tak se nestačíme divit. Na výplaty pro realizátora, tedy Člověka v tísni, je vyhrazeno téměř 5,5 milionu. Z toho regionální ředitelka 300 300 Kč za 4 měsíce činnosti, manažer pro Moldavsko si přijde na 756 250 korun, ovšem bude „dřít“ celých 14 měsíců. Projekt má dále koordinátorku a projektovou manažerku, každou za 623 200 Kč. Něco musí dostat i ředitelka mise - 679 900 Kč, asistent projektu - 418 200 Kč a finanční manažer – 541 200 Kč. Další položkou jsou cestovní náhrady ve výši cca 730 tisíc korun (jenom transport školitele přijde na 108 tisíc), 571 tisíc potom tvoří přímé náklady v Moldavsku. Na „konference a workshopy zaměřené na sdílení zkušeností a diseminaci (to je rozšiřování) metodického průvodce“ tu máme pouhých 523 350 Kč. Kolik toho nakonec zbyde pro skutečné Moldavany? Obáváme se, že toho až tak moc nebude.
V tuhle chvíli vás asi napadne, jak velké peníze vlastně „točí“ náš Člověk v tísni? Tak tedy vězte, že dle výroční zprávy za rok 2017 to byla částka příjmů 2 053 198 000 a na stránce výdajů to dělalo 2 052 985 000. Pro toho komu dělají ty nuly potíže to přeložím. Jsou to nějaké mizerné 2 miliardy a padesát milionů korun. Nebudu tu podrobně rozpitvávat jednotlivé zdroje tohoto rozpočtu, ani jednotlivé výdaje, i když, a to mi věřte, je to hodně zajímavé čtení. Soustředím se jen na jedno.
Více než 60 procent tohoto rozpočtu jsou příjmy od zahraničních vlád. V roce 2018 jen z amerického ministerstva zahraničí a agentury USAID přiteklo celých 327 milionů korun. Myslíte, že tyhle peníze nám Amíci posílají jen kvůli krásným očím Šimona Pánka, šéfa Člověka v tísni? Já osobně o tom dost pochybuji. Prezident Trump ve své Národní bezpečnostní strategii uvedl, že „americká rozvojová činnost musí podporovat americké národní zájmy“
V Česku je jedno přísloví: Čí chleba jíš, toho píseň zpívej. Koho píseň asi zpívá Člověk v tísni za americké dolary? A to nejen v Moldavsku a dalších zemích kde působí, ale také, a to hlavně, v České republice?
Existuje něco jako řečnická otázka. To je otázka, na kterou tazatel obvykle nečeká odpověď. Považujte tuhle otázku za řečnickou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV